Na seznam článků     Na hlavní stránku  

Židé a muslimové proti bílým

WM [05.10.2011]


    Na Vysoké škole ekonomické v Praze se měla konat přednáška na téma "Nebezpečí islamizace v ČR". Vedení školy ale přenášku zakázalo patrně na základě udavačského emailu od jistého Karla Goldmanna, ve kterém psal o "šíření xenofobie, rasismu a intolerance".


Karel Goldmann (na fotkách) je osobou židovského původu, který je aktivní v místních židovských kruzích a angažuje se např. v projektu českého překladu Talmudu. Zároveň je neo-marxistou a internetovým propagátorem ultra-levičáckých a antirasistických myšlenek.


Ve svém blogu píše Goldmann o "rasistickém ksindlu", který prý chtěl na půdě vysoké školy očerňovat muslimy a paušalizovat. Dále píše, že přednáška údajně měla podnítit "islamofobické nálady a pocity ohrožení". Jde o ukázkový paranoid-masochismus - přesvědčení, že odpor většinové společnosti proti muslimům se projeví i odporem proti jiným skupinám, například proti Goldmannovi a ostatním židům.


Další případ ze stejného soudku je tento:

    Květen 2011: Představitelé židovských a islámských komunit ve Francii, Velké Británii a v řadě dalších evropských zemí uspořádali při příležitosti Dne Evropy společné akce zaměřené proti "extremistickým stranám, rasismu a předsudkům". Tato iniciativa se zrodila v prosinci 2010 na prvním setkání představitelů židovských a islámských komunit v Bruselu. Dalšími organizacemi, které zmíněnou iniciativu podporují, jsou Evropský židovský kongres, Islámsko-židovská konference, Světová rada muslimů a Světový židovský kongres.



Žid se bije za muslimy ? Židé nepřímo podporují islamizaci Evropy, otevřeně se staví na obranu muslimských imigrantů a kooperují s nimi ? Na první pohled nelogické chování ovšem má svojí zvrácenou logiku.


Vztahy židů a muslimů hodnotíme nejčastěji pod dojmem válek a nepřátelství mezi Izraelci a muslimy na blízkém východě. Předpokládáme, že židé v Evropě by měli být nejhlasitějšími odpůrci přílivu muslimů do Evropy. Ale není tomu tak.



Jaká je motivace židů v obhajování muslimů ?



Odpověď nám poskytne pochopení historických souvislostí, biologických faktorů, psychologických faktorů a neomarxistické ideologie. Dá se předpokládat, že hlavně marxisticky orientovaní židé patří mezi ty, kteří jsou schopni obhajovat imigraci muslimů a napadat všechny odpůrce islamizace s využitím agresivní anti-rasistické rétoriky.


1. Biologické faktory

Výzkum prokázal, že židé a muslimové z blízkého východu jsou pokrevní bratři. Židům jsou geneticky nejbližší skupinou Palestinci, Libanonci a Syřané. Výzkum zároveň prokázal, že židé jsou velmi homogenní skupinou. Jsou etnicky jednotní a nedocházelo u nich k míchání s cizími etniky. Zarážející tedy je, že tak velké množství "intelektuálů" židovského původu se angažuje v propagaci multikulturalismu a rasového míchání. Ovšem multi-kulti ordinují pouze nám, bílým.


Je důležité připomenout, že Židé žijící před 2000 lety už jako etnikum neexistují, stejně jako dnešní Řekové nemají s antickými Řeky příliš společného. Dnešní židé jsou potomky východních semitských kmenů (dle některých studíí i Chazarů), kteří od původních Židů převzali jejich víru i kulturu. A z těchto semitských kmenů zároveň pochází i dnešní Palestinci, Libanonci a další muslimské národy.


2. Historie

Židé a muslimové během historie dlouhodobě kooperovali na agresivních akcích proti bílým křesťanským Evropanům. Od vzniku křesťanství projevovali židé nepřátelské tendence a dá se říci, že 2000 let trvající nevraživost zahájili oni.


Španělsko během arabské invaze v 8. století. Arabové se ve všech dobytých městech setkali s podporou ze strany židů. Arabové tak mohli v dobytých městech zanechat pouze malou posádku a použít všechny hlavní síly k dobývání dalších měst. Židé tak významně přispěli k muslimskému ovládnutí části Španělska a následně od Arabů získali obchodní privilegia a ochranu. Známá je událost z města Cordoby roku 712, kde židé otevírali městské brány arabským nájezdníkům.


Období muslimské okupace části Španělska bylo pro židovskou menšinu velmi úspěšným obdobím a ačkoliv židé žili v samosprávných oddělených čtvrtích (aljama), tak neváhali přijímat některé kulturní prvky od muslimů.


Invaze Turků do východní Evropy v 16. a 17. století se také setkala s otevřenou podporou ze strany židovských komunit v dobytých městech. A opět židé získali četná privilegia a ochranu v rámci Osmanské říše.


3. Psychologické faktory

Jules Nydes, psycholog židovského původu, popsal poruchu struktury myšlení, kterou nazval "paranoidní masochismus". Spolu s dalšími autory upozornili na fakt, že paranoidní masochismus je široce rozšířený u příslušníků židovských menšin na západě.


Tato porucha osobnosti vede židy k představě, že jsou univerzální utlačované oběti a že budou v budoucnu napadeni bílou většinovou společností (paranoia). Proto vyvíjí snahy křesťanskou společnost podkopávat, nabourávat její hodnoty a způsobovat jí škody v rámci "preventivních" útoků proti nepříteli.


Když většinová společnost na tyto aktivity odpoví kritikou židů a antisemitismem, tak židé jsou vnitřně uspokojeni (masochismus), protože tím jsou utvrzeni v pozici utiskované menšiny a mají v rukou "důkaz", že antisemitismus je na vzestupu a oni mají právo na společnost dál preventivně útočit.


Tato paranoia vede některé židy k fanatickému obhajování všech menšin. Pokud dnes společnost nesnáší například cikány, pak dotyční židé předpokládají, že nesnášenlivost se dotkne i židovské menšiny. Proto budou stát na straně cikánů proti bílým. Tato paranoia vede židy také k podpoře imigrace s cílem vytvořit zde další početné menšiny a odvrátit tak pozornost většinové společnosti směrem od židů, případně zformovat s ostatními menšinami širší koalici.


4. Neomarxismus a antifašismus

Marxismus si získal už v 19. století obrovskou popularitu mezi židy. Sám Marx byl žid a naprostá většina představitelů marxismu a bolševických revolucí počátkem 20. století byli také židovského původu.


Vliv těchto ideologických a politických motivů je zásadní. Současný internacionální neomarxismus ( neboli kulturní marxismus ) usiluje o likvidaci tradičních hodnot a modelů evropské kultury a nastolení modelů nových, příznivých pro permanentní vládu neomarxistických struktur. Největším nepřítelem neomarxistů je nacionalismus, etnická a kulturní jednota a tradiční národní státy.


Jak definitivně eliminovat nacionalismus a rasovou hrdost ? Multikulturalismem a přílivem cizích ras a kultur, které v Evropě vytvoří rasově a kulturně promíchanou společnost, kde bude jakákoliv rasová hrdost i tradiční model evropských národů irrelevantní.


Po válce zavládl mezi mnohými židy radikální antifašismus. Objevila se kolektivní obvinění všech bílých národů za události 2. světové války, včetně států, které byly ve válce proti Německu. Neomarxistický intelektuál Schlomo Katz v magazínu Midstream, 1966, napsal : "anti-semitismus je křesťanský způsob života". V jiném článku píše, že Židé jsou "oběti největšího rasistického zločinu v lidské historii, spáchaném svého času bílými národy."


S podobnou destruktivní kritikou bílých národů přišla i řada dalších neomarxistů židovského původu, např. Immanuel Wallerstein, nebo marxisté z Frankfurtské školy. Paradoxně prvním cílem jejich nenávistné kritiky byla bílá vetšinová společnost v USA a dalších státech, které proti nacismu bojovaly a přijaly mnoho židovských uprchlíků. Jestliže tímto agresivním antifašismem a antirasismem útočili na národ, který porazil nacisty, pak je zřejmé, že jejich nenávist a motivace má mnohem hlubší kořeny a "rasismus" a "fašismus" jsou jen záminkou k destruktivní kritice a vyvolávání pesimismu a pocitů viny v bílé společnosti.



Taková je logika kooperace neomarxistů židovského původu a muslimských imigrantů.



Zdroje:
goldmann.blog.idnes.cz
http://zidovskelisty.blog.cz/1105/den-evropy-predstavitele-evropskych-zidovskych-a-islamskych-komunit-verejne-odsuzuji-extremisticke-politicke-strany
http://news.bbc.co.uk/2/hi/sci/tech/742430.stm
HISTORY OF THE JEWS. By Prof. H. Graetz. Vol. III. Philadelphia: Jewish Publication Society of America


 

web site hit counter