Revoluce a národní stát


Před šesti sty lety v Čechách povstalo radikální hnutí, které vyhlásilo válku prohnilým a dekadentním internacionálním elitám vládnoucím tehdejší pozdně středověké a krizemi zmítané Evropě.

Celý západ tehdy stál proti nám a vysílal armády, aby zahubil naše povstání a podřídil nás svému režimu. Naši předkové neustoupili a bez ohledu na ztráty a oběti bojovali proti vojenské přesile i proti dehonestaci a pohrdání ze všech stran.

Naše odhodlání podnítilo dalekosáhlé změny. Nové ideály se rozlétly do světa. Boj proti zdegenerovaným a zkorumpovaným elitám se později rozšířil do dalších zemí, postupně je připravil o nadvládu a donutil k sebereflexi.

Dnes jsme z pohledu nadnárodních elit opět národem kacířů. V české populaci je nejsilnější odpor a nesouhlas s multikulturně-levičáckou ideologií a zhoubnou pro-imigrační politikou západu. Může to být opět náš český národ, který se zhostí historického úkolu a probudí k životu nové revoluční hnutí, které ukončí éru úpadku a srazí na kolena arogantní vládnoucí třídu i její zvrácený hodnotový systém. Najdeme k tomu i dnes dostatek odvahy ?


Proč revoluce

Evropa během své dlouhé historie překonala mnohé. Přežila hladomory a epidemie i ničivé nájezdy a invaze z Asie a Afriky. Přežila kolapsy a rozpady říší. Ale ještě nikdy tu nebylo to, co zažíváme nyní.

Západ se nalézá ve stádiu hlubokého úpadku. Většina zemí EU je zatížena dluhy i vysokou nezaměstnaností. Střídají se jen období krize s obdobím čekání na další krizi. Tento systém nenabízí žádnou budoucnost.

Ale co je nejhorší ? Nikdy v historii Evropa nečelila tak silnému přílivu naprosto odlišných kultur a ras, které mohou nenávratně změnit tvář celého našeho kontinentu. A nikdy v historii se také nestalo, že by evropské elity této invazi nejenže nebránily, ale ještě jí vítaly s otevřenými branami. Ještě nikdy se západní společnost, ovládaná těmito elitami, nechovala tak sebezničujícím a sebepoškozujícím způsobem.

Hniloba a degenerace politických a intelektuálních elit a jejich odtržení od lidu i od reality dosáhlo té míry, že tyto "demokratické" elity dnes představují pro evropské národy větší hrozbu, než jakékoliv ohrožení zvenčí.

Ohrožují samotnou existenci a budoucnost národů. Zájmy cizích, mimoevropských ras a kultur nadřazují nad zájmy a bezpečí vlastního lidu. Jejich hodnoty, kterými se zaštíťují, to nejsou hodnoty zdravé moderní společnosti, která by mohla mít nějakou budoucnost. Jsou to hodnoty nemocné postmoderní společnosti.

Společnosti, jejíž čas už téměř vypršel.


Čas na revoluci

Současná imigrační krize je jen začátek. Vývoj v Africe, kde se díky populační explozi živené humanitárními organizacemi, zvýší počet obyvatel každý rok o 45 až 50 milionů, nedává naději na konec náporu barevných imigrantů. Naopak.

V takto kritickém období nesmíme dovolit, aby v čele našeho státu stáli tupí partajní politici, poskoci Evropské Unie, zbabělí a impotentní demokraté ze starých struktur. Tací nás před hrozbami této doby nikdy nebudou bránit z přesvědčení a s plným nasazením. Pokud nás někteří z nich vůbec budou chránit, tak jen dočasně a naoko, ze strachu ze ztráty voličů.

Právě dnes potřebujeme, více než kdy jindy, komplexní změnu režimu. Potřebujeme nacionální vládu a národní stát. Je to otázka přežití, nebo zániku.

Pro český národ je teď za pět minut dvanáct. Pokud nepostavíme do čela země silnou, nacionálně orientovanou vládu, která vystoupí z EU a prosadí radikální změny, mohou neomarxisté během následujících let rozvrátit a zamořit i naší zemi. S vládou, jakou máme dnes, jim v tom nikdo nezabrání.

Jednejme co nejdříve. Vezměme osud do svých rukou, dokud je čas. Nenechávejme ho v rukou politiků.

A nevěřme oportunistickým kritikům imigrace, kteří pochází ze starých partají a demokratických struktur. Když je zvolíme, prosadí jen kosmetické změny, které dlouhodobě nic nevyřeší.

Věřme jen radikálům !


Cíl revoluce

Cílem nacionální revoluce tedy musí být svržení a zničení zdegenerovaných elit, včetně jejich zvrácených hodnot a zločinného systému.

Nacionální revoluce skoncuje s nadvládou internacionálních struktur, vrátí moc do rukou národa. Povede ke komplexní změně celého systému a režimu, k vybudování suverénního národního státu, k rigoróznímu vyčištění společnosti a k dekonstrukci všech "výdobytků" neomarxismu a multikulturalismu. Nejprve doma, pak v celé Evropě.

Nacionální revoluce vrátí národům budoucnost, svobodu a naději. Zvrátí současný proces úpadku, marasmu a vymírání. Nastartuje novou éru kulturního optimismu, hrdosti, plodnosti, spolupráce a prosperity !


Právo na revoluci

„Čas homogenních národních států je pryč.“
bývalý předseda Rady EU Herman Rompuy, 2010

„Ještě více lidí než dosud se odpoutá od obrazu národa, který je velmi homogenní, ve kterém skoro všichni lidé mají za mateřskou řeč Němčinu, jsou převážně křesťané a mají světlou barvou kůže… Myslím, že musíme národ nově definovat jako společenství různých.“
německý prezident Gauck, 2015

„Islám má své místo v západní společnosti. Islám patří k Evropě. .. Nebojím se říct, že islám by měl být součástí obrazu Evropy.“
Federica Mogherini - Vysoká představitelka EU pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku, 2015

„Státy musí být více otevřené ... EU by, podle mého pohledu, měla udělat maximum k rozbití národní jednoty (homogenity)“ .
Peter Sutherland, Zvláštní zmocněnec OSN pro migraci

Chování vládnoucí třídy v současné krizi musí probudit i ty nejnaivnější euro-optimisty. Západní politici plivou na své vlastní lidi, kteří si dovolili veřejně protestovat proti přílivu migrantů a islamizaci. Označí je za fašisty a vzápětí jdou po boku imigrantů a levičáckých aktivistů demonstrovat za toleranci a multikulturní společnost. Posedlí sebemrskačstvím a oikofobními komplexy podporují imigrační invazi a doslova páchají kulturní genocidu na svých národech !

Když se člověk podívá na reprezentaci Unie a západních států, nebo na ty humanisticko-intelektuální strážce "moderních" hodnot, vidí ubohé panoptikum. Vidí jen kreatury páchnoucí slabostí, degenerací a levičáctvím. Evropským národům vládnou lidé, kteří je v podstatě nenávidí. A to může pro Evropu skončit fatálně.

Má náš národ šanci přežít tak kritické období, když nám vládnou politici podřízení Bruselu a závislí na jeho dotacích ? Když musíme poslouchat směrnice, zákony a rozkazy západních multikulturních pomatenců, kteří se rozhodli islamizovat a zamořit náš kontinent ? Ne, pokud se nepostavíme na odpor. Buď přežití, nebo postupný rozklad a zánik.

Další důvody :

1. mezinárodní / eurounijní legislativa je poznamenána vlivem neomarxismu a je namířena proti tradičním národům. V zákonech je zakotvena ochrana přivandrovalců, parazitických menšin, deviantů. Současně kriminalizuje obranné tendence a radikální projevy nesouhlasu u domácí bílé společnosti.

Podpora invaze imigrantů, multikulturalismu, zrada národa - to vše je v souladu s evropskou legislativou i s "moderními" západními hodnotami. Multikulturní aktivisté a ultralevičáci, kteří veřejně podporují imigrační náplavu a kulturní genocidu svého národa, jsou hýčkanými dítky západních demokracií. Naopak každý, kdo chce svou zemi radikálně bránit, se může velmi rychle dostat za hranu zákona.

2. média jsou prolezlá multikulturními levičáky. Některá jsou vyloženě protinárodní a politicky korektní. Jdou na ruku neomarxistům a imigrantům, manipulují. Otupují národ, aby měl strach volit nacionalisty a dosazoval k moci stále ty samé struktury.

3. napříč Unií jsou u moci vlastizrádci. Veřejně prohlašují, že islám a odlišní imigranti jsou součástí Evropy, zatímco domácí občany z nacionálních a proti-imigračních hnutí označují za největší ohrožení. Ignorují opakovaná varování, že mezi takzvanými uprchlíky proudí do Evropy i teroristé. Dál podporují invazi a arogantně napadají všechny, co jsou proti. Tohle je Evropa, jejíž součástí chceme být ?

Je pravda, že politiky volí národ, ale asi žádná z velkých stran, které jsou na západě zodpovědné za příliv imigrantů, nenapsala v předvolebním programu, že do země pustí statisíce přistěhovalců. Další zas v programu volají po omezení imigrace, nebo mluví o selhání multikulturalismu, ale když jsou u moci, jednají zcela opačně.

4. v Bruselu sedí tisíce nikým nevolených byrokratů. Funguje tam neprůhledný systém různých výborů. Značný vliv má i armáda lobbistů z mezinárodních iniciativ a multikulturně levičáckých organizací. Ti všichni mají rozsáhlé pravomoci a ovlivňují tvorbu směrnic, zákonů a nařízení.

5. dovoz barevných voličů a budování "nového proletariátu" z řad menšin už přináší neomarxistům ovoce. V mnoha záp. státech tvoří příslušníci zvýhodňovaných menšin (od imigrantů, míšenců až po homosexuály) společně s xenofily, konvertity, neziskovkářemi a pseudohumanisty dostatečně početný segment populace, takže neomarxistické a xenofilní strany mají vždy dostatek voličů, aby získaly v parlamentech svá křesla a bránily změnám.

Strany levičáků a demokratických degenerátů často ignorují výsledky voleb a vytváří koalice, které vyřazují nacionální strany. Běžné se stává, že pokud nacionalisté získají vysokou podporu, ostatní strany vytvoří proti nim koalici a do vlády je stejně nepustí.

6. multikulturní levičáctví (neo-marxismus) během posledních 30 let infiltroval státní aparáty západních zemí i EU, vlivné mezinárodní organizace a soudy, jakož i západní školství a média do té míry, že odstranit jej a vyléčit systém od této rakoviny je "demokratickou" cestou těžko proveditelné.

Mnoho anti-imigračních demokratů stále věří v celoevropskou změnu demokratickou cestou. Naprosto podceňují moc etablovaného a institucionalizovaného neomarxismu, nevyváženost celého systému a rychlost, s jakou je schopen působit nenávratné škody. A jak se demokratickou cestou zbavit těch milionů nekompatibilních a v Evropě již narozených imigrantů z 2. a 3. generace ? Ve stávajícím lidskoprávním systému téměř nemožné.

7. Multikulturní a anti-nacionální propaganda čerpá ohromné finanční zdroje z nejrůznějších grantových a dotačních programů, z rozpočtů mezinárodních fondů, členských států, i celé EU. Vše je nastaveno ve prospěch neomarxistů.

* * *

Všechny tyto okolnosti nám dávají právo na revoluční převrat a svržení vlastizrádných elit. Mějme na paměti, že právo na obranu své kultury a etnické jednoty je fundamentální, historické právo každé společnosti.

Právo bránit svou zemi, to je to nejzákladnější lidské právo.


Podmínky pro revoluci

1. rozklad EU a západu

EU je nereformovatelná, do morku kostí prorostlá rakovinou neomarxismu. I pokud se EU odhodlá k nějakým opatřením (např. vracení části migrantů ), stále to bude řešení v lidskoprávně demokratickém stylu, tedy pomalé, nákladné, neefektivní, se slabými výsledky. Navíc tato opatření budou napadána lidskoprávními organizacemi.

Pod nadvládou EU a bruselské legislativy nelze 90% nezbytných změn vůbec provést. Klíčové je co nejrychleji opustit žalář národů zvaný Evropská Unie, než nás stáhne do propasti, kam nezadržitelně směřuje.

Vystoupení z EU je podmíněno promyšlenými plány na transformaci ekonomiky, nové nastavení systému a zajištění prosperity.

Otázka postoje USA. Blíží se konec vlády levičáka Obamy. Ačkoliv ani Konzervativci nejsou ideální, jsou zde frakce, které by nemusely být vůči nacionální revoluci tak nepřátelsky naladěné. Každopádně USA mohou postupně slábnout ( roste podíl barevného obyvatelstva, polarizuje se společnost, roste síla východních velmocí).

Vhodný moment nastane ve chvíli, kdy se prohloubí krize a slabost západu :

- ekonomická recese
- imigrantské nepokoje, terorismus, oslabení a vytíženost místních ozbrojených složek
- neschopnost zvládat situaci na domácí scéně

Současný příliv milionu imigrantů ročně na západ už jen urychlí nevyhnutelný proces rozkladu eurodemokracií, jakož i celé EU. Západní elity budou čelit rostoucí nestabilitě, nepokojům a astronomickým výdajům na živení menšin a nebudou schopny zabránit vzestupu národně revolučních hnutí.

Zároveň s tím ale roste nátlak na přerozdělování. O to radikálněji mu musíme čelit a nedovolit zamoření naší země, ani východních sousedů.

2. podpora společnosti ( splněno na 80%)

Nálada ve společnosti je příznivá. Kdyby dnes u nás proběhl národně revoluční převrat, většina Čechů by ho podpořila a uvítala. Za těchto podmínek :

- představení konkrétních cílů a plánů, co bude dál. Radikálních, zárověň však realistických.
- optimistické a dlouhodobé vize. Těch má nacionální hnutí, na rozdíl od vyčpělých a vyprázdněných demokratů, dostatek.
- charismatický, rétoricky schopný a inteligentní lídr, nebo lídři
- rychlé porevoluční nastolení pořádku a upevnění moci

3. sympatie u ozbrojených složek ( splněno na 85%)

Většina našich vojáků má na multikulturalismus a imigraci stejně negativní názory, jako většina občanů. Musíme apelovat na národní soudržnost v kritických dobách. V případě revolučního převratu je vysoká šance přesvědčit příslušníky ozbrojených složek, aby alespoň bojkotovali případné rozkazy zasáhnout proti revoluci. Čeští vojáci a policisté nebudou střílet do českých vlastenců, když Evropa čelí imigrantské a neomarxistické agresi. Sympatie budou ještě umocněny faktem, že národní stát postavení české armády výrazně zlepší.


Reakce na revoluci

Scénář č. 1. :
České nacionální hnutí získá moc v blízké budoucnosti, kdy ještě existuje zahraniční opozice v podobě neomarxistické EU a mezinárodních institucí. Ty budou agresivní ve své rétorice, ale impotentní a zbabělé ve skutečných činech.

Varianta A : převzetí moci ve volbách, vystoupení z EU a následné prosazování radikálních kroků směřujících ke změně režimu a vytvoření národního státu.

Reakce :
západ a mezinárodní instituce na nás pravděpodobně zaútočí různými sankcemi, žalobami, izolací apod.

Obrana :
Systém EU je systémem permanentní krize už ze své internacionálně-socialistické podstaty. Musíme využívat dílčích krizí a rozporů, hledat vhodné spojence, kteří nám pomohou. Musíme hrát o čas, neboť EU se s každým rokem bude víc a víc propadat do svých vnitřních problémů a nebude mít sílu nám škodit.

Jakékoliv pokuty, sankce apod. neplatit. Protahovat, oddalovat, ale nikdy nic nezaplatit. Stejně tak v případě žádostí o zpětné vracení eurodotací. Západu nic nedlužíme, v minulosti nás zradil a dnes si z nás udělal odpadkový koš Evropy, kam vyváží podřadné zboží za vysoké ceny a odkud vyvádí zisky. Oni nám dluží, ne my jim.

Můžeme odpovědět i znárodněním firem a podílů vlastněných cizími korporacemi. Také můžeme přijít s plánem alternativní unie, založené pouze na vzájemné spolupráci, obraně a obchodu ( bez byrokracie, diktátů a Bruselu) a tento model nabízet nespokojeným státům.

Varianta B : revoluční převrat

Reakce :
V takovém případě může západ, kromě sankcí, vyhrožovat i vojenskou intervencí. Ovšem možnost intervence proti členskému státu NATO je omezená. S tím je třeba kalkulovat a s případným vystoupením z NATO vyčkat na vhodnou dobu.

Obrana :
- rychle upevnit moc, konsolidovat síly, rozmetat protinárodní opozici a neomarxistickou internacionálu v naší zemi
- posílit legitimitu, dát uznat novou vládu referendem
- rychle zformovat národně revoluční armádu ( svolat nacionalisty z okolních zemí na pomoc )
- zmobilizovat a posílit zejména protivzdušnou obranu ( západ útočí hlavně ze vzduchu)

- pokud západ bude připravovat intervenci, je nutné dát najevo, že se národ bude bránit jako jeden muž proti vstupu jakýchkoliv cizích jednotek
- být odhodlaní k boji. Západ musí cítit, že pokud přistoupí k vojenské intervenci, spustí tím rozsáhlý konflikt ve svém středu, který mu může přerůst přes hlavu
- vyzvat nacionalisty v záp. zemích v případě intervence k odporu, sabotážím a povstání

Výsledek :
západ nakonec pravděpodobně ustoupí a pokusí se nás izolovat, udusit sankcemi apod. To samozřejmě nebude mít efekt, neboť se sám brzy začne dusit ve svém multikulturalismu, dluzích a krizi.


Scénář č. 2. :
K převzetí moci dojde v době, kdy už budou EU a západní mocnosti v pokročilém stádiu rozkladu a nebudou schopné intervenovat v náš neprospěch.

V takovém případě budeme mít volnou ruku a je možné všechny změny zjednodušit a urychlit.


Národní stát

1. je suverénní a sebevědomý

Musíme se osvobodit od pocitu malosti a zranitelnosti, od potřeby být součástí velkých mezinárodních celků, které nás ochrání. Stále žijeme v zajetí představ, že se nedokážeme sami ubránit. To možná platilo v minulém století, ale ne dnes.

Podívejme se na stav armád západní Evropy. Ty jsou v posledních desetiletích soustavně redukovány, krátí se jim rozpočty. Předlužené státy musí živit plody svého multikulti-socialismu a na obranu nejsou peníze. I americká armáda podléhá stejnému rozkladu. Prosazuje se tam negroizace, feminizace, homosexualismus, rasové a genderové rovnostářství atd. Stále je jednou z nejsilnějších armád, ale v dlouhodobém horizontu bude slábnout a upadat.

Československo mívalo jednu z největších armád - kolem 200 až 300 tisíc mužů. Pokud bychom dnes postavili armádu o síle 130 tisíc mužů + 30 tisíc záloh, měli bychom dvakrát silnější armádu, než Německo.

Západ už nás v minulosti zradil. Spolehnout se můžeme jen sami na sebe. Vystoupit z EU a NATO neznamená utéct do náručí Ruska. Je třeba posílit obranyschopnost a spolupráci se zdravými národy stř. a vých. Evropy.

2. je etnicky a kulturně homogenní

Národní stát tvoří etnicky a kulturně jednotná společnost, bez odlišných menšin, imigrantů a rozkladných subkultur. Národní stát tuto vnitřní jednotu a harmonii chrání a posiluje, ne ji podkopává. Má ji zakotvenou i v ústavě. Imigrace odlišných kultur a ras není možná. Možnost získat azyl, občanství prakticky nedostupné. Vyjímky pouze pro vyjímečné případy (vědci, odborníci z Asie atd). Naopak platí otevřenost vůči kulturně blízkým, zdravým národům.

3. je mladý, životaschopný, kulturně optimistický

- podpora rodin
- výchova k hrdosti a kulturnímu optimismu ( na rozdíl od západu, kde je v lidech od malička stimulován pocit viny a jsou vystaveni multikulturní a antifašistické propagandě )
- zdravá populace, boj proti degeneraci genofondu, zavedení eugeniky
- plná zaměstnanost
- dlouhodobá jistota a kontinuita ( konec neustálých střídání vlád, neschopných a hádajících se partají a bezobsažné politiky )

4. není závislý, je soběstačný

Probuďme se z iluzí, že západ je zárukou prosperity, bohatství a stability, že se západem se nám bude dařit dobře. Toto schéma se pomalu hroutí.

Dějiny se začaly ubírat jiným směrem. Nyní to bude západ, který bude chudnout. Východ může prosperovat, pokud se osvobodí od ekonomické závislosti, ubrání se imigrační invazi a nátlaku neomarxistické internacionály.

Tvrdí nám, že jsme závislí na Německu a pokud Německo nebude růst, ani my nebudeme prosperovat. To je pravda, ovšem platí to jen v dosavadním politicko-ekonomickém systému. Pokud změníme systém, můžeme prosperovat i v době, kdy Německo a multikulturní západ bude upadat. Tím novým systémem bude nacionální ekonomika a suverénní národní stát.


Závěr

Přibližně 25 milionů množících se barevných imigrantů už v EU žije. Nyní se k nim každý rok přidává další milion takzvaných uprchlíků, kteří pod ochranou neomarxistických západních elit přichází v invazních vlnách z Asie a Afriky, často za doprovodu násilných excesů a agresivního vymáhání vstupu do země a azylu. A ta opravdová "imigrační krize", vyvolaná africkou populační explozí i klimatickými změnami, nás teprve čeká.

Jak bude Evropa vypadat za 20, za 30, za 50 let, jestliže nedojde k radikální změně ? Jak jinak může Evropa dopadnout, než že se postupně stane rozvráceným a upadajícím výběžkem severní Afriky ?

Na naší generaci leží asi nejtěžší úkol v dějinách. O to víc musíme být odhodlaní, tvrdí, silní, nekompromisní a radikální. Pokud v tomto boji selžeme, přijdeme jak o svou minulost, tak o naši budoucnost. Ztratíme sami sebe. Vše, co naši předkové po celé generace budovali, bude znehodnoceno, pošpiněno a zničeno.

Jestliže se dnes neustále mluví o právech a "morálních povinnostech", pak naší nejvyšší morální povinností je vyhladit to zlo, které usiluje o kulturní a etnickou genocidu bílých evropských národů !

Bráníme sebe a svůj domov. Právo a pravda je na naší straně a proto zvítězíme !

Zpět na články



free hit counter
free web counter