Rasismus má každý ve svém srdci


Jen idiot může být proti rasismu a xenofobii. Vždyť na těchto principech funguje naše vlastní tělo.

Když se odřete, nebo říznete, ranou dovnitř okamžitě vniknou miliony cizích mikrobů. Co udělá vaše tělo ? Vyšle jim naproti uvítací výbor s duhovými vlaječkami? Ne ! Vyšle armádu.

Každý den, každou minutu našeho života vedou buňky imunitního systému válku za naši vnitřní homogenitu a čistotu. Nic cizího, žádný virus, bakterie, nečistota, nebo jiné cizí těleso nesmí proniknout do útrob našeho organismu a množit se tam.

Zdravý organismus nepřipustí ani kapku diverzity, protože diverzita znamená nemoc. Většina chorob, které trápí člověka, je způsobena právě invazí cizích a odlišných mikro-organismů do našeho těla.

Cizinci ? Jen v kanálech

Je pravda, že naše tělo hostí miliardy cizích organismů - bakterií, kvasinek, prvoků apod. Ty ovšem žijí spíše na hranicích našeho těla ( na kůži, ve vlasech ) a v tělesných dutinách funkčně svázaných s příjmem potravy.

Nejvíce cizích organismů, zejména bakterií a kvasinek, se nachází ve střevech, respektive v trávené potravě uvnitř střev. Jde o známou střevní mikroflóru, kterou z 99% tvoří asi 40 známých a prověřených druhů bakterií, které nejsou za normálních podmínek škodlivé, pomáhají štěpit potravu a umí vyrábět některé vitamíny.

Vztah mezi naším tělem a bakteriemi má ovšem svá striktní omezení. Především zde platí přísná segregace. Bakterie mohou žít pouze uvnitř střevní trubice, zejména v tlustém střevě. Není jim dovoleno cestovat po našem těle.

Hranicí je střevní epitel - sliznice, která tvoří ochrannou vnitřní vrstvu našich střev. Ta odděluje samotnou střevní trubici od trávené potravy uvnitř. Její základní funkcí je tvořit bariéru, za kterou nesmí proniknout žádná střevní bakterie, kvasinka apod. Pokud by se nějaký cizinec pokusil projít skrz stěnu střeva dovnitř našeho těla, okamžitě by jej zlikvidovala imunitní reakce.

Žádná otevřenost, žádná tolerance

Vztah našeho organismu a v něm usazených bakterií je velmi komplikovaný a má vliv na naše zdraví i psychiku. Bakterie umí štěpit určité látky v potravě, vyrábět vitamíny K a B12 a některé enzymy.

Ale nejde o nějaké přátelské soužití. Naše tělo považuje celou mikroflóru spíše za nutné zlo. Potřebuje je na práci, ale zároveň je těmi samými bakteriemi neustále ohrožováno. Jejich přítomnost nutí náš imunitní systém, aby byl aktivní, učil se rozpoznávat nebezpečí a byl stále ve střehu.

Mnozí členové naší přirozené bakteriální mikroflóry jsou neškodní jen pod přísným dozorem silné imunity. Jde o tzv. oportunní patogeny ( například o bakterie E.coli, nebo některé druhy Stafylokoků). Když u člověka dojde k náhlému oslabení imunity, tak tyto bakterie využijí situace, pomnoží se a začnou škodit.

80% infekcí pochází z našeho těla, tedy od mikroorganismů, které hostíme. Z reklam na jogurty asi každý zná Laktobacily, nebo Bifido-bakterie, což jsou typické příklady "přátelských" střevních bakterií. Když se ale komukoliv tyto hodné bakterie dostanou do krevního oběhu, výsledkem je vždy akutní sepse (otrava krve). To se stává při některých chorobách, výrazném oslabení imunity, protržení střeva a podobně. O nějaké přátele tedy rozhodně nejde.

Dospělý člověk má ve střevech dohromady asi 1,2 kg bakterií a kvasinek. Jde o tisíce miliard kusů. Střevní sliznice je neustále vystavována útokům agresivních mikro-organismů. Hrozí infekce a záněty. Proto je naše střevní stěna silně chráněná. Pod jejím povrchem hlídkuje obrovská armáda imunitních buněk, připravená kdykoliv zlikvidovat případné vetřelce. Ve střevech se nachází asi 75% veškerých obranných sil našeho těla.

Střevní tkáň je protkána složitou soustavou receptorů, které hlásí každý pokus bakterií narušit tuto bariéru a případně zmobilizují imunitní protiútok. Dendritické buňky svými dlouhými výběžky dosahují skrz střevní sliznici až do vnitřku střeva a neustále monitorují stav bakteriální mikroflóry uvnitř střev. Zprávy předávají imunitě a tím zajišťují systém včasného varování.

Střevní epitel produkuje množství hlenu, který odplavuje i ty "hodné" bakterie a brání jim, aby se na střevní stěně usazovaly a množily. Pokud se ve střevě některé bakterie přemnoží, tělo reaguje průjmem, který je vyplaví. Pokud bakterie napadnou střevní sliznici, vzniká zánět a na napadené místo se soustředí imunitní protiútok.

Příměří trvá, jen pokud bakterie dělají svou práci, zůstávají uvnitř trávicí trubice a nepokoušejí se narušit střevní stěnu a proniknout dovnitř organismu. Funguje zde přísná segregace a její porušení je trestáno likvidací.

Xenofobii máme v srdci

Nepočítáme-li trávicí trakt, kvůli jeho specifické funkci, tak všude jinde uvnitř našeho těla - v krvi, ve svalech, ve většině vnitřních orgánů, v srdci, v mozku ... všude tam panuje pevný řád naprosté rasové čistoty, kam nic cizího a odlišného proniknout nesmí. Všude tam vládne pevnou rukou náš přirozeně xenofobní imunitní systém.

Pokud něco cizího přesto pronikne do našeho vnitřního organismu a imunita to nezvládne zlikvidovat, je z toho problém. Nemoc, nebo i smrt.

Je opravdu trapné, když někdo vykládá, jak jsou rasismus a xenofobie nebezpečné jevy, jak musíme být otevření vůči přistěhovalcům ... a přitom jeho vlastní tělo každou minutu pozabíjí desetitisíce nezvaných mikroskopických imigrantů.

Radikální xenofobie je princip, na kterém funguje naše vlastní tělo. Být proti xenofobii a rasismu je jako být proti dýchání. Je to proti přírodě.

Xenofilní = nemocný

Jak by vypadalo naše tělo, kdyby přijalo naprosto opačné principy : bezbřehou toleranci a otevřenost, anti-rasismus a xenofilii ?

Byl by to dekadentní, sebedestruktivní a sebepoškozující organismus s velmi krátkým životem.

Zlikvidoval by svůj vlastní imunitní systém, neboť by ho považoval za rasistický, fašistický, diskriminační. Nijak by se nebránil bakteriím a virům. Všechny by toleroval a považoval je za obohacení.

Tento organismus by si sám způsoboval otevřené rány a radoval se z toho, jak do něj těmito ranami pronikají milardy cizích mikrobů. Říkal by tomu obohacování multikulturní diverzitou.

Jeho osud by byl stejně zoufalý, jako on sám. Samozřejmě by jej velmi rychle zachvátily infekce, které by přinesly rozvrat jeho základních funkcí, celkový kolaps a smrt.

Naprosto stejné je to s jakýmkoliv jiným systémem založeným na zvrácených a proti-přírodních principech antirasismu, xenofilie a falešného humanismu. Budoucností každého takového systému je nestabilita, postupný rozvrat a rozklad, úpadek a zánik.

Proto musíme bojovat za to, aby základní hodnoty a principy, na kterých stojí naše společnost, byly vždy v souladu s přírodou a jejímy zákony. Žádné proti-přírodní neo-marxistické hodnoty do zdravé společnosti nepatří a je pro nás životně důležité, abychom je co nejrychleji radikálně vymýtili.

Závěr

Boj proti cizímu a odlišnému, ochrana teritoria a své vnitřní jednoty a integrity, to je základním stavebním kamenem života. Kdo chápe podstatu života, kdo žije v souladu se zákony přírody, ten má vysokou šanci být duševně vyrovnaný, zdravý a prospěšný společnosti.

Kdo naopak žije odtržen od přírody, nechápe ji a pohrdá jejími zákony a principy, ten bude nezdravým, duševně nestabilním, zdeformovaným člověkem a škůdcem společnosti. Pravděpodobně se stane velkoměstským humanistickým intelektuálem, nebo shnilým "progresivním" pseudo-umělcem. Bude vítat imigranty, nenávidět národ, bojovat proti rasismu a xenofobii a prosazovat multikulturu a internacionalismus.

Všem anti-rasistům a antifašistům bychom tedy měli vzkázat : Rasismus a xenofobii nosíte ve svém srdci ! Vaše vlastní tělo je radikálně xenofobní a rasistické. Pokud to s bojem proti rasismu myslíte opravdu vážně, začněte u sebe. Polejte se benzínem a zapalte se.