Pravý křesťan islám nenávidí


Dnes nám tu pobíhá mnoho fanatických vítačů imigrantů hlásících se ke křesťanským hodnotám, kteří podporují a oslavují zamořování Evropy. Je mezi nimi i mnoho kněží a církevních autorit, včetně papeže.

Během historie se vystřídalo několik kontroverzních a vyloženě špatných papežů, ale ten současný svou ubohostí překonává všechny. Zdegenerovaný a neomarxismem infikovaný multi-kulti papež se plazí před hordami imigrantů, aktivně podporuje islamizaci Evropy a dokonce označil příliv milionů Arabů za obohacení.

6. května 2016 : Papež varoval před vzestupem xenofobních stran a prohlásil, že identita Evropy je multi-kulturní

19. dubna 2016 : Papež řekl, že imigranti jsou pro Evropu darem a prosil je o odpuštění za to, že některé evropské státy uzavírají hranice.

16. dubna 2016 : Papež navštívil uprchlický tábor na ostrově Lesbos a odvezl si do Říma skupinu imigrantů.

4. března 2016 : Papež prohlásil, že příliv milionů uprchlíků je sice invazí, ale tato invaze prý bude pro Evropu kulturním obohacením.

30. listopadu 2015 : Křesťané a muslimové jsou bratři, řekl papež při návštěvě mešity ve Středoafrické republice. Dav negerských muslimů ho zde vítal pokřikem Alláhu akbar.

Podobné bláboly o tom, že muslimové jsou naši bratři vyprodukovalo i mnoho dalších církevních autorit na západě.

6. září 2015 : Papež vyzval všechny kostely a farnosti v Evropě, aby přijímaly a ubytovávaly muslimské imigranty.

Velikonoce 2016 : svět sledoval scény naprostého hnusu a zoufalosti, když papež líbal nohy barevným imigrantům. Mytí nohou je sice v Římě velikonoční tradice, jako připomínka události, kdy Ježíš umývá nohy svým nejbližším učedníkům. Ale papež klečel a navíc i líbal smradlavé hnáty negrům a muslimům - odvěkým nepřátelům křesťanstva.

Nejhorší na tom je, že muslimové takové chování vnímají jako projev totální slabosti a odevzdanosti, což je utvrdí v přesvědčení, že se v Evropě mohou chovat jako v dobyté zemi. Podobným chováním humanističtí degeneráti nepřímo podněcují muslimy k agresivní rozpínavosti a z Evropanů dělají terč.

Křesťanské hodnoty ?

Degeneráti tvrdí, že takový zvrácený pseudo-humanismus je prý v souladu s evropskými křesťanskými hodnotami. Vítat hordy agresivních muslimů, otevírat jim brány, zahrnovat je sociálními dávkami a péčí, plazit se před každou barevnou špínou, bratřit se s islámem a zamořovat Evropu ... to vše prý je křesťanské.

Není.

Je to anti-křesťanské a je to v rozporu se staletými křesťanskými hodnotami, což lze snadno dokázat pomocí historických pramenů. Navíc náboženství, které by se plazilo před islámem a všemi cizími kulturami a vyznávalo takové pomatené hodnoty by bylo čistě sebevražedným náboženstvím s velmi krátkou životností. Islám, nebo jakákoliv jiná agresivnější kultura by jej bez známek odporu už dávno pohltila a vyhladila.

Fakt, že křesťanství je nejúspěšnější víra a existuje už 2000 let dokazuje, že takové defenzivní a pseudohumanistické hodnoty nemohou být jeho součástí. Podívejme se tedy, jaké názory na muslimy a islamizaci měli skuteční křesťané a celé generace církevních autorit od středověku až po novověk.



Svatý Tomáš Akvinský

je dosud považován za nejvýznamnějšího myslitele a teologa moderního křesťanství. V římskokatolické církvi platí za jednu z největších teologických autorit. Žil ve 13. století a za svatého byl prohlášen roku 1323.

Tomáš Akvinský ve svém díle Summa contra Gentiles ( Suma proti pohanům) uvádí islám jako typický příklad falešného náboženství.

Islámského proroka Mohameda pro jeho násilné metody přirovnává k "lupičům a tyranům". A o jeho stoupencích napsal toto :

"Od počátku v něj ( v Mohameda) věřili jen brutální lidé a pouštní vandráci naprosto ignorující veškeré božské učení. Posloužil si jejich velkým počtem, aby silou zbraní donutil ostatní přijmout jeho zákony."



Papež Klement V.

na koncilu ve Vídni konaném v letech 1311-1312 apeloval na křesťanské panovníky, aby netolerovali na svých územích islám a vyhnali jej. Podle dobového zápisu řekl papež toto :

"Je to urážka svatého jména a potupa křesťanské víry, že v některých zemích, kde vládnou křesťanští panovníci, žijí Saracéni, někdy odděleně, někdy promícháni s křesťany ... a saracénští kněží ze svých svatyň a mešit, kde uctívají Machometa, nahlas vzývají a vychvalují jeho jméno v určitou denní hodinu z vyvýšeného místa. ... My proto, se souhlasem svatého koncilu, přísně zakazujeme tyto praktiky v křesťanských zemích. Nařizujeme katolickým panovníkům, aby jako praví katolíci a věrní křesťané ... odstranili tyto urážky ze svých teritorií"



Papež Evžen IV.

na koncilu v Basileji roku 1434 volal po sjednocení křesťanstva a boji proti muslimům, které označil slovy "odporná machometánská sekta" .



Papež Kalixt III.

po svém zvolení v roce 1455 pronesl tento slib :

"Já, papež Kalixtus III. slibuji a přísahám na Svatou trojici, Otce, Syna, Ducha svatého ... že učiním vše, co bude v mé moci, včetně obětování mého života, a dobudu zpět Konstantinopol, která coby trest za naše hříchy uchvácena a zrujnována byla Mehmedem II., synem ďábla a nepřítelem našeho ukřižovaného Spasitele. Dále slibuji, že vysvobodím křesťany hynoucí v otroctví, povznesu pravou víru a vykořením tu ďábelskou sektu toho zatraceného a nevěřícího Machometa na východě."

Mehmed II. byl v té době turecký (osmanský ) sultán, za jehož vlády muslimské armády dobyly Konstantinopol a pokračovaly na Balkán až k Bělehradu. Papež Kalixtus jej nazval synem ďábla a islám nazval ďábelskou sektou.

Tento papež nezůstal jen u slov. Vyprázdnil svou pokladnici a postavil armádu, kterou vyslal proti postupující islámské invazi na Balkán. Křesťanské vojsko pod velením vojevůdce Jana Hunyadyho a radikálního kněze Jana Capistrana bylo nejprve obklíčeno Turky v Bělehradě a dva měsíce zůstalo v obležení. V této situaci se vyznamenal kněz Capistrano, který svými plamennými projevy dokázal udržet morálku a povzbuzovat vojáky k boji proti muslimům.

Na svátek Svaté Máří Magdalény, 22. července roku 1456, papežská armáda vyrazila z bran Bělehradu. Nečekaným protiútokem rozdrtila Turky a vyhnala je ze severního Balkánu.

Ačkoliv Kalixt III. nikdy zpátky Konstantinopol nedobyl, jeho úsilí vedlo k tomu, že postup osmanských Turků se na dlouhých 70 let zastavil, což dalo dostatek času mnoha městům, včetně Vídně, na přípravy a výstavbu moderních opevnění.

Připomínkou této vítězné bitvy je dodnes polední zvonění na katolických kostelech na celém světě. Tento zvyk totiž zavedl právě Kalixt III. jako poděkování za vítězství.



Papež Pius II.

napsal a prohlásil o muslimech následující :

Roku 1462 : "Nechť se hněv Všemohoucího obrátí proti bezbožným Turkům a Barbarům, kteří pohrdají Pánem Kristem. "

Roku 1459 : "Na východě povraždili následovníky Konstantina, znesvětili kostely a znečistili vznešený Justiniánův chrám jejich machometánskými ohavnostmi. S každým úspěchem postoupí o další schod, dokud neovládnou západní království, nesvrhnou křesťanství a neuvrhnou svět pod zákony jejich falešného proroka."



Papež Lev X.

na pátém Lateránském koncilu konaném v letech 1512 - 1517 řekl :

"Naším cílem je také rozdrtit Turky a jiné nevěřící, kteří stojí na východních a jižních regionech. Oni zachází s cestou pravého světla a spásy s naprostým opovržením a zcela neústupnou zaslepeností ... a číní tak ze sebe nenávistné nepřátele Boha a nejvíce zatrpklé pronásledovatele křesťanské víry."



Svatý Jan z Ribery ( Juan de Ribera )

byl arcibiskup z Valencie a organizátor odsunu muslimů ze Španělska.

Ve své knize Catechismo para instrucción de los nuevamente convertidos de moros ( vydané roku 1599) tvrdě kritizoval islám. Mohameda nazval slovy "prorok Satanův" a napsal o něm :

"Mohamed hlásal a prosazoval své učení přepadáním, vraždami, krveprolitím a ničením těch, kteří jej odmítali přijmout."

a dále

"Samotné zvyky, které Mohamed učí, to je škola bestiálních nemravností. On nepodpořil svou novou sektu žádnou motivací, ale jen silou, násilím, fikcí, lží a příslibem ukojení tělesných pudů. ( Islám ) zůstává bezbožný, rouhačský, nemravný kult, vynález ďáblův a přímá cesta do ohně pekelného. Ani si nezaslouží být nazýván náboženstvím."

Nejvýznamnějším činem svatého Jana z Ribery bylo konečné vyhnání muslimů ze Španělska roku 1609. I poté, co ve Španělsku zvítězilo křesťanství, stále zde zůstávalo mnoho Arabů ( Maurů) kteří konvertovali ke křesťanství, ale často jen naoko. V maurských ghettech bylo plno tajných modliteben, kde Arabové dál vzývali Alláha a Mohameda.

Jan z Ribery věděl, že tato odlišná menšina bude vždycky představovat riziko. V případě útoku muslimských Turků na Španělsko, který tehdy hrozil, by tato arabská menšina okamžitě přešla zpět k islámu, vítala turecké armády a přidala se k nim. Proto pomohl přesvědčit španělského krále Filipa III., aby všichni potomci Arabů byli dle etnického / rasového klíče odsunuti. To se také stalo a do roku 1614 byla většina Arabů vystěhována zpět do Afriky.



Svatý Alfons Ligurský

(1696 - 1787) osvícenský italský biskup a doktor. Ve své knize napsal o islámu :

"Mohamedánský ráj se hodí jen pro zvířata. Naplnění oplzlých tělesných požitků je jediné, co od něj věřící očekává."



Urban II.

( papežem byl v letech 1088 - 1099 )

V březnu roku 1095 přijal vyslance byzantského císaře, který ho naléhavě prosil o pomoc proti útočícím muslimským hordám.

Papež Urban v reakci na to svolal církevní sněm do francouzského města Clermont. Zde v listopadu 1095 ve svém radikálním projevu vyzval křesťany k ozbrojeném boji proti islámu a tím vyhlásil 1. křížovou výpravu proti muslimům.

Podle kronikáře té doby řekl přítomným členům koncilu tyto věty :

"Já, nebo spíše Pán, prosíme Vás, jako Kristovy zvěstovatele. Vyhlašte toto a přesvědčujte lidi všeho stavu, pěšáky i rytíře, chudé i bohaté, ať rychle spěchají na pomoc křesťanům, ať zničí tu odpornou rasu a vyženou jí ze zemí našich přátel."

Podobně radikální byly celé generace papežů před i po Urbanovi II. Nejen oni. Do boje proti islámu se aktivně zapojily všechny vrstvy církevní hierarchie. Od biskupů a kardinálů, až po obyčejné kněží a kazatele. Bylo naprosto běžné, že kněží šli v čele vojsk a povzbuzovali křesťanské vojáky k boji proti machometánům.


V kontrastu s tím působí současné korán líbající, negrům a muslimům podlézající západní "křesťanské" elity jako stvoření z jiného světa.

Kdo je pravý křesťan ?

Předchozích 1500 let všechny křesťanské autority, od prostých kněží až po vrcholnou elitu, považovali islám za zlo a usilovali o radikální vyčištění Evropy od muslimů. Dnes se tu najednou uvnitř církví objevují úchylné sekty vítající a oslavující islamizaci, podle nichž jsou muslimové naši bratři a jejich invaze je prý obohacením.

Jestliže současná, post-moderní generace "křesťanských" elit má najednou tak diametrálně odlišné názory od desítek generací křesťanů, kteří tu žili v minulých staletích, pak tito post-moderní křesťané již nemohou být dále považováni za skutečné křesťany. Jsou to devianti a zrádci.

Nelze akceptovat ani případný argument, že pouze solidárně pomáhají trpícím uprchlíkům. Podporovat příliv milionů uprchlíků znamená podporovat i islamizaci Evropy, která s nimi nevyhnutelně přichází. A při všech těch zločinech spáchaných uprchlíky, agresivním a vyděračském vymáhání přijetí a azylu, přítomnosti teroristů a parazitů v řadách uprchlíků je jasné, že o žádné trpící chudinky nejde. Jde o útok na Evropu a každý, kdo tomu napomáhá, by měl být popraven jako zrádce.

Závěr

Není divu, že se v západních církvích prosazuje xenofilie / islamofilie a další úchylné názory, když církve jsou posledních 50 let cílovou stanicí pro homosexuály, homosexuální pedofily a všechny možné devianty, kteří se tam houfně stahují. Zvrácenost plodí zvrácenost.

Jen namátkou pár zločinů z posledních měsíců, které spáchali čerstvě příchozí uprchlíci :

Německo - množství znásilňovacích útoků po celé zemi
Vídeň, 4. 5. 2016 - africký azylant umlátil tyčí na ulici ženu, která později v nemocnici zemřela.
Mnichov, 10. 5. 2016 - uprchlík pobodal nožem několik cestujících na nádraží. Jeden člověk zemřel.

atd. atd.

Při tak rozsáhlém angažmá církevních iniciativ v pomoci takzvaným uprchlíkům je jisté, že většina pachatelů těchto útoků prošla soucitnou péčí dobrovolníků a iniciativ z řad církví a charit, kteří vyvíjí nátlak na přijímání imigrantů, poskytují jim jídlo, ošetření, služby, ubytovací kapacity a snaží se jich do země zavléct co největší množství.

Svým úchylným humanismem a převracením tradičních hodnot naruby dnes tito falešní, post-moderní "křesťané" ( spolu se svými neo-marxistickými přáteli) ohrožují životy, budoucnost a bezpečí Evropanů a bílých národů. Za svou proradnost a za své zločiny musí tvrdě zaplatit.