Polské Lidice

WM [12.9.2012]

Letos jsme si připomněli vyvraždění Lidic, které se odehrálo před 70 lety. K tomu nám neziskovky (a média) přibalily zvýšenou dávku jednostranné propagandy o holokaustu a utrpení židů. Abychom tuto jednostrannost vyvážili, je nutné prezentovat širší veřejnosti informace o následujících historických událostech.



Nalibocký masakr, 1943

Naliboki je obec, která dnes leží v západním Bělorusku. Za války to byla vesnice obydlená polskými křesťany. 8. května 1943 na vesnici zaútočili partyzáni a povraždili 128 vesničanů, včetně žen a dětí, spálili kostel i školu, vyrabovali a spálili domy.

Většina z těchto partyzánů byla židovského původu a radikálně marxistické orientace. Nejaktivnější skupinou mezi nimi byli "Bratři Bielski".

Bratři Bielski byli židovští partyzáni, kteří za války veleli ozbrojené bolševické skupině s názvem "Kalinin", která operovala v lesích na pomezí dnešního Polska a Běloruska. Zúčastnili se zmíněného vyvraždění vesnice Naliboki. Po válce odešli bratři Bielski do USA a usadili se v židovských komunitách. Jeden ze čtyř bratrů, Aron Bielski, se přejmenoval na Aron Bell, žil na Floridě a živil se publikováním o holokaustu a utrpení židů.

Další jednotkou, která se zúčastnila Nalibockého masakru byla "Zorinova skupina". Simcha Shalom Zorin (1902 – 1974) byl velitelem této partyzánské jednotky, ve které bylo celkem asi 800 židů. Mnozí z nich byli zároveň členové marxisticko-sionistické skupiny Hashomer Hatzair.

Mainstreamová propaganda vykresluje tyto židovské partyzány jako hrdiny bojující proti nacismu. Příkladem je americký film Defiance od režiséra Edwarda Zwicka. Ve skutečnosti to byli váleční zločinci a vrazi křesťanských civilistů.

Polský Institut národní paměti před 10 lety zahájil vyšetřování kauzy Naliboki. Nevydal však jasné stanovisko.




Koniuchy, 1944

29. ledna 1944 se odehrál masakr v polské obci Koniuchy. Na vesnici zaútočili sovětští partyzáni, z nich asi třetina byli židé pod velením Yaakova Prennera. Desítky vesničanů zmasakrovány. Ženy, muži, děti. Jejich domy byly vypáleny.

Zločinu se účastnil Yitzak Arad, příslušník sovětské NKVD, později emigroval do Izraele a působil zde jako ředitel Památníku Holokaustu. Mezi židovskými partyzány byla i zapálená marxistka Sara Ginaite-Rubinsonová. Po válce působila jako bojovnice za lidská práva v Kanadě a vyučovala sociální vědy na univerzitě v Torontu.






Napadení Polska Sovětským Svazem


K podobným zločinům však docházelo v Polsku od samého počátku války. Když si Němci a Sověti v srpnu 1939 paktem Molotov-Ribbentrop rozdělili Polsko, začala Rudá armáda obsazovat východní polovinu Polska. Polští židé se hromadně hlásili k marxismu a často ještě před příchodem Rudé Armády zahájili násilné protikřesťanské akce, aby připravili půdu bolševikům.



Jednotlivé události:

Noc ze 17 na 18. září 1938. Bolševická milice sestavená z židů a místních bolševiků povraždila polské obyvatele vesnice Brzostowica Mala. Ve stejnou dobu židé zabili polské vojáky v obci Berdowka.

Obec Bialystok. Těsně před příjezdem Rudé armády zde vznikla "rudá milice" zformovaná z místních židů. Po příjezdu Sovětů byli židovští milicionáři posíleni a dostali za úkol prohledávat domovy polských obyvatel, zabavovat cennosti a vojenský materiál.

Obec Sarny: místní židé se ozbrojili, odvlekli starostu a další představitele obce do lesa, kde je postříleli.

Sasow, malé město poblíž Zloczowa: radikálně marxistická židovka Lipa Halpern zorganizovala rudou milici a odváděla etnické Poláky na popravy a deportace do sovětských lágrů. Více než tucet polských rodin šlo do gulagů.

Městečko Wizna: dva židé, bratři Chaim a Avigdor Czapnicki, spolu s dalšími ozbrojenými židy zformovali rudou milici, napadli starostu, převzali vládu nad obcí, kterou pak terorizovali

Obec Luboml: židovská komunita z obce Luboml poslala Stalinovi oficiální děkovný dopis za "osvobozování" Polska. Na dopise bylo 70 podpisů místních židů.

Obec Sokolka: žid Awraam Laznik zde vedl "revoluční výbor", který převzal vládu nad městem a vydával rozkazy rudé milici, kterou tvořili místní židé. Zatkli místní důležité Poláky, které později předali Sovětům a postříleli polské četníky. Ve vedlejší vesnici Bogusze žid Abel Labedych zastřelil polského četníka.

Skupina polských vlastenců z odbojové skupiny "Zwiazek Walki Zbrojnej" byla zatčena v březnu 1940. Hlavním vyšetřovatelem byl žid E. M. Libenson, člen sovětské NKVD, známý svou krutostí a sadistickým mučením vězňů. Po soudním procesu byli polští odbojáři postříleni a jejich rodiny odvezeny do gulagů na smrt.




To je jen malý zlomek z celkového množství podobných událostí. Židovští marxisté a židovské milice vykonaly většinu přípravných prací. Vypracovali seznamy Poláků (důstojníků, vlastenců, inteligence) určených k likvidaci a k odvozu do gulagů, podíleli se na jejich zatýkání a zabavili vojenský materiál. Na mnoha místech dokonce i vypálili kostely a demontovali kostelní zvony určené k roztavení a výrobě zbraní . Takže když Sovětští bolševici obsadili Polsko, měli vše připraveno k likvidaci vlasteneckého a proti-marxistického jádra polského národa.

Nikdo z těchto židovských zločinců nebyl po válce potrestán, ani nebyl zahájen soudní proces. Srovnejme to s honem na nacistické válečné zločince, který trvá dodnes a 90-ti letí starci jsou vláčeni před soud.

Zpět na články