Pocit viny - zbraň multikulti levičáků



Nedávno proběhla v Praze výstava fotografa a "umělce" Lukáše Houdka, na téma poválečného odsunu Němců, ve které tento "umělec" naaranžoval postavičky do různých smyšlených násilných scén, které pak fotografoval. V návaznosti na tuto akci vyšly články od některých "multikulti-levičáckých" publicistů, kteří tuto akci podpořili. Například na serveru Romea se objevil článek : "Výstava Lukáše Houdka připomíná hrůzy, kterých se Češi po válce dopouštěli na Němcích".

Na této kampani, jejímž cílem je vzbudit u českého národa pocity viny, dobře vidíme, jak neo-marxisté využívají těchto pocitů viny a snaží se je cíleně vyvolávat a vytvářet.




Kdo za tím stojí ?


Stačí se blíže podívat na osoby, které tyto akce organizují, a hned nám bude jasné, jaké skupiny za podobnými kampaněmi stojí a oč jim jde.

Lukáš Houdek je homosexuální umělec a fotograf, který spolupracuje se sdružením Romea a s dalšími mutlikulturně-levičáckými skupinami. Vpravo vidíte jeho osobní fotografie, kterými se chlubí na Facebooku. V listopadu 2012 se Houdek dokonce účastnil setkání lidskoprávních levičáků v Budapešti za přímé účasti jejich chlebodárce - miliardáře George Sorose.







Psychologie


Neomarxismus je od dob svého vzniku úzce propojen s freudovskou psychoanalýzou a využívá často velmi zákeřných psychologických metod k dosažení svých cílů. Kdo se stydí za svou rodinu, zavrhne ji. Když se národ stydí za svou minulost, přestane být hrdým a jednotným národem. Snadno podlehne rozkladu a nebude se bránit imigraci cizích ras a kultur. Neomarxisté to dobře vědí a snaží toho docílit.

Vyvolání pocitů viny a kulturního pesimismu je jedním takovým nástrojem neomarxistického multikulturního levičáctví. Tohoto nástroje využívali a využívají neomarxisté ve všech bělošských zemích.

Někde to mají snažší. U Německa, nebo u bývalých koloniálních velmocí ( Británie, Francie ) se nabízí tyto pocity viny vyvolat prostřednictvím odkazů na koloniální, nebo nacistickou minulost. Problém ovšem mají neomarxisté v zemích, které se kolonizace ani ničeho podobnéhu neúčastnily. Tam musí neomarxisté pocity viny uměle vyvolat a nalézt nějakou historickou událost, kterou by mohli překroutit a zneužít pro své záměry.

Příkladem je náš národ. Češi nikoho nekolonizovali, ničeho se nedopustili. Neomarxističtí levičáci musí mnohem usilovněji zapojit svou zvrácenou fantazii. Vybrali si proto téma odsunu Němců a údajného "romského holokaustu" za války. Snaží se překroutit historické souvislosti a fakta, aby nás přiměli stydět se za svůj národ a svou historii, což je psychologický předpoklad k rozkladu národního sebevědomí a k oslabení obranyschopnosti proti imigraci a multikulturalismu. O to jim jde.




Závěr


Dobrou zprávou je, a potvrzují to i internetové diskuze, že neomarxistům se na těchto tématech nikdy nepodaří vyvolat u českého národa nějaké pocity viny. Každému normálnímu Čechovi je lhostejné, že tu války pochcípalo pár tisíc cikánů. A poválečný odsun vnímají občané jako odvetnou reakci a jako logický důsledek války. Jediný segment společnosti, u kterého se jim pocity viny podaří vyvolat, jsou labilní lidé, kteří již nějaké xenofilní a protinárodní tendence vykazují.

Zpět na články



web site hit counter