Nesmrtelné myšlenky 2.0 - 2.díl


Mír, demokracie, blahobyt, jistoty ... - páchnoucí stojaté vody jsou ideálním prostředím pro rozmach malosti a lůzovitosti. V takových vodách ochabují instinkty, vodnatí mozek. Nejvyšší koncentraci slabých a nízkých nacházíme v bohatých kosmopolitních velkoměstech západního světa. Naopak substrát pro růst velkých a silných najdeme na chudším východě.


Člověk období rozkladu, které mísí rasy, má v těle dědictví rozmanitého původu, to jest protikladné a často dokonce také protikladné pudy a hodnotová měřítka, jež spolu zápasí a zřídkakdy si dopřejí klidu.


Moderní západní demokracie nastolila vládu oligarchie nad národy a jejich zájmy. Takové nadnárodní oligarchii vyhovuje bourání národů, vymazání hranic, vymítání nacionalismu a protekcionismu. Taková oligarchie vychovává své otroky k všelidskému, kosmopolitnímu a internacionálnímu smýšlení.


Žije se jen pro dnešek, žije se velmi rychle, žije se nezodpovědně: právě tomu se říká "svoboda".


Války vedené s odvahou daly světu víc velkých věcí, než láska k bližnímu.


Vezměme tisícistránkovou knihu Historie lidstva a vymažme vše spojené s válčením a dobýváním. Zbude nám hubená knížečka plná nudy.


Dnešní společnost představuje jenom samé vzdělání, ale vzdělanec chybí.


Těm lidem, na nichž mi záleží, přeji utrpení, opuštěnost, špatné zacházení, bídu. Nemám s nimi soucitu, neboť jim přeji to jediné, co dnes může dokázat, má-li člověk cenu či nemá - aby vydržel.

Zrození moderního humanismu a levičácké lásky

Událo se toto: z kmene onoho stromu msty a nenávisti, žido-marxistické nenávisti - té nejhlubší a nejsublimnější, totiž nenávisti plodící ideály a přehodnocující hodnoty - vyrostlo něco právě tak nesrovnatelného: nová "láska"! Nechť si však nikdo nemyslí, že snad vyrostla jako popření oné žízně po mstě, jako protipól židovské nenávisti!

Nikoli, opak je pravdou! Tato láska vzešla z této nenávisti jako její koruna, jako triumfální koruna nenávisti, která sledovala jakoby z říše světla a výšin tytéž cíle, totiž zvítězit, ukořistit, svést, s touž dravostí, s níž se kořeny oné nenávisti nořily stále žádostivěji do všeho, co mělo hloubku a bylo zlé.

Postup této otravy celým tělem lidstva se zdá nezadržitelný, její tempo a krok mohou být dokonce od nynějška pozvolnější, jemnější, neslyšnější, skrytější - času je dost.


Úsvit barbarů

V hloubi duše všech vznešených ras lze jasně rozeznat číhajícího dravce, skvostnou plavovlasou bestii, lačnou a nedočkavou kořisti a vítězství; čas od času se musí skrytá hlubina otevřít a vybít, zvíře musí vyrazit ven, musí zas zpátky do divočiny - Germáni, řečtí hrdinové, skandinávští Vikingové ... - v této potřebě jsou si všichni rovni. Právě vznešené rasy zanechávaly všude, kudy prošly, ve svých stopách pojem "barbar".

Tato smělost vznešených ras, šílená, absurdní, prudká ve svých projevech, nevypočítatelnost jejich podniků, jejich lhostejný a přehlíživý postoj vůči jistotám, životu, pohodlí, jejich strašlivou radost a hloubku rozkoše ve všem ničení, ve všech slastech vítězství a krutosti, to vše se pro ty, kteří trpěli pod jejich nájezdy, slilo do obrazu barbara - "zlého nepřítele", například Góta, nebo Vandala.

Na pozadí strachu a hrůzy z barbarů se ale skrýval utajený obdiv k této mocné, nespoutané síle, který byl tím silnější, čím zesláblejší a křehčí byla civilizace, na kterou barbarské národy útočily.

Barbaři sehráli v dějinách důležitou ozdravující a očišťující roli - jako šelmy v přírodě. Odstranili staré a nemocné, vypálili nezdravé a hnijící, očistili Evropu od zesláblého a vyžilého, aby vytvořili prostor pro vznik nového života na zdravých základech.

Když stádo postihnou choroby a degenerativní procesy - triumfují šelmy. Dravě útočí, strhávají k zemi nezdravé kusy, vše nemocné a slabé padne jim za kořist. Ze zdecimovaného stáda ale zůstane zdravé jádro, které dá život novým a silným generacím.

Pokud dnešní upadající Evropa něco skutečně potřebuje, pak je to právě takový ozdravující proces.

Umírání na zhoubnou nemoc začíná ztrátou vůle k životu ( kdy převládne bezmoc a apatie) a končí vůlí ke smrti, kdy trpící a umírající člověk zatouží po konci, volá k sobě smrt, aby jej vysvobodila, vítá toho, kdo mu přinese smrt.

Podobně umírají i civilizace. Nejprve ztráta vůle k životu - civilizace přestává expandovat, slábne, přijímá dekadentní hodnoty a počíná se hroutit sama do sebe (západní Evropa po r. 1945 ). Nakonec přichází vůle ke smrti v podobě sebezničující a sebepoškozující politiky, vítání nájezdníků, lásky k nepřátelům, oslavování nemocí a úchylek, potlačování zbytků vlastní obranyschopnosti a pěstování všech druhů bezbrannosti a slabosti. Vítání smrti.

Vítězství demokracie a levičáctví v Evropě bylo prohrou života. Nenechme se zmást vším tím blahobytem, užíváním si, nakupováním, cestováním u dnešních Evropanů - to je právě ten tanec na palubě Titaniku, to je ta droga, která má alespoň na chvíli ulevit od prázdnoty duše, od nejistoty a strachu z budoucnosti, od vědomí, že žádná budoucnost není. Užij si rychle v těchto posledních dnech, dokud můžeš.

Západní svět dneška - znavený, nemocný, vymírající, prožraný rakovinou neomarxismu - znovu potřebuje barbary, aby ukončili jeho beznaděj a naplnili jeho vůli ke smrti.

Narozdíl od člověka může civilizace buď navždy odejít, nebo se znovuzrodit - znovu vyrůst z kořenů, z hluboko ukrytých základů. To závisí na vítězi - Řím dobyli barbaři vznešených bílých ras - a civilizace se znovuzrodila. Byzanc dobyly hordy cizích a odlišných ras (muslimové) a civilizace odešla a zanikla.

Problém: kde jsou barbaři 21. století ?

Migrující muslimové a negři těmi barbary nejsou - to jsou jen hyeny a mrchožrouti přilákaní nasládlým pachem slabosti. Chybí jim vznešenost, inteligence a krása šelmy. Nepřináší naději na očištění a znovuzrození civilizace. Pokud zvítězí, Evropa bude pohlcena civilizací jinou, nižší - vyvráceny budou i zdravé základy, nic se už neobnoví, nic se znovu nezrodí.

Musíme to být my - nacionalisté národů střední a východní Evropy - kteří přinesou čerstvou krev, nahradí vymřelé. My se musíme stát barbary nové doby. Pak bude možné na zdravých, původních základech začít znovu - znovu pozvednout Evropu do velikosti a síly - nový život.

K tomuto úkolu, možná největšímu úkolu v dějinách, je nezbytné nastoupit zocelený a válečnicky zorganizovaný - osvojit si řád, kázeň, schopnost organizovat a do svého čela dosadit nezlomnou vůli - vůli zvítězit. Musíme rozdrtit vše slabé, měkké, umírněné, demokratické a zrádné v naší vlasti. Musíme se stát silou přírody a vykonavatelem její neúprosné spravedlnosti. Musíme si osvojit instinkty šelmy schopné zabíjet s lehkostí, nezatížené okovami svědomí, povznesené nad své činy i nad to, co je "dobré" a co je "zlé".

Evropa potřebuje barbary, aby našla sama sebe. Potřebuje zase pocítit drtivý dopad síly, potřebuje zažít ten posvátný strach a hrůzu spojenou s obdivem a vzhlížením, potřebuje prožít léta plenění, chudoby a strádání, během kterých zahyne vše znavené a vyžilé, vše chorobné, slabé a zvrácené, vše zákonům přírody se vzpírající.

Konečně zvítězí život. Nemocné padne a bude vyhlazeno. Kosmopolitní západní velkoměsta, hnízda veškeré dekadence a levičáctví, budou proměněna v prach. Spálená zem bude zalita krví a z ní vyroste civilizace nová, čistá, zdravá a mladá, plná síly a žízně po životě, s budoucností tak jistou, tak bohatou a tisíciletou... nová Evropa národů !







Nesmrtelné myšlenky - 1. díl