Nejčastější formy mediální manipulace


Média byla využívána k manipulaci v každé době, stejně tak tomu je i v době demokracie. Možná s ještě větší intenzitou.

Zde jsou některé nejčastější formy mediální manipulace praktikované Českou televizí a řadou dalších demokratických médií :

1. Výběr témat

Velká média manipulují tím, jakým způsobem vybírají témata a jakým způsobem vyčleňují prostor jednotlivým tématům. Nepohodlné věci se zcela zamlčují, jiné se naopak zveličují.

Například trenýrky nad hradem - z toho ČT a další média učinila hlavní politické téma týdne.

4. dubna 2018 : ve zprávách na ČT běží reportáže "50 let od smrti Martina Luthera Kinga" nekriticky oslavující černého lidskoprávního "hrdinu" zastřeleného v dubnu 1968.

8. duben 2018 : zpravodajství České televize celý den připomíná divákům, že dnešek je Mezinárodním dnem rómů a vyzývá k obdivování rómské "kultury".


2. Deformování reality


Zaznamená-li někde úspěch vlastenecký kandidát, média publikují překroucené zprávy typu :

Slovensko v šoku, volby vyhrál Kotleba.
Francie v šoku, Le Penová postupuje do druhého kola.

Jak může být Slovensko v šoku, když Mariána Kotlebu volilo tolik lidí ? Jak může být Francie v šoku, když miliony voličů podpořily nacionalistku Marine Le Penovou ? V šoku je pouze levičácká kavárna a média, ne celá společnost.

Se záměrem snížit legitimitu úspěchu vlasteneckých sil se média snaží navodit dojem, že jde jen o nějaký okrajový extrém, který se nějakou náhodou dostal do parlamentu, nebo že za úspěchem nacionalistů stojí údajná frustrace, strach, xenofobie atd.

Naopak, když nacionalisté třeba jen těsně prohrají, tak média oslavují stylem : "Voliči odmítli extrémismus", nebo "Populisté zcela propadli".


Bakalův portál Aktuálně 23. 5. 2014 píše : "Překvapivou porážku v nizozemských eurovolbách zřejmě utrpěla euroskeptická pravicová Strana pro svobodu (PVV) Geerta Wilderse. Podle prognóz skončila až čtvrtá."


Realita ale byla jiná. Už zmíněná prognóza předpovídala velmi těsný výsledek mezi prvními 4 stranami. Po sečtení nacionalisté Geerta Wilderse skončili třetí s 13,32% a na vítěze ztráceli pouhá 2%. K žádnému odmítnutí tedy nedošlo.


3. Rozhovory s občany

V reportážích, nebo článcích na národní témata se objevují zmanipulované rozhovory s místními občany. Reportéři si cíleně vybírají občany s pseudohumanistickými názory, kteří podpoří mainstreamový světonázor šířený médii.

Příklad 1 : 7. dubna 2018, hlavní Události ČT v 19:00.
Téma : Reportáž z Maďarska, kde se připravují volby, ve kterých je favoritem nepřítel EU Viktor Orbán.

V úvodu dělají reportéři ČT rozhovor se dvěma místními občany ( demokratickými intelektuály) na ulici v maďarském hlavním městě Budapešti. Oba mluví na kameru o tom, jak strašlivý je Orbán, jak vyvolává nenávist k uprchlíkům a jak škodí Maďarsku.


Třetím maďarským občanem, který se v reportáži objeví a přidá několik dalších plivanců na Viktora Orbána, je univerzitní politolog. Nikdo další prostor nedostane.

Přestože 80 % občanů Maďarska volí dvě hlavní vlastenecké strany Fidesz a Jobbik, tak v reportáži na ČT vystupují jen pečlivě vybraní intelektuálové z pro-imigrační a pro-EUropské menšiny. Celá reportáž má tendenční a proti-Orbánovské vyznění.

Příklad 2 : článek na Aktuálně.cz - Novinář se šel do arabského krámku v Teplicích ptát občanů na soužití muslimy.


Je jasné, že k Arabům chodí nakupovat převážně xenofilové, kteří se jich budou zastávat. Celý článek je postavený na výpovědi dvou vybraných žen, které u muslimů nakupují.


Dvě xenofilní kurvy vycházející z arabského krámku řeknou, že s muslimy není problém. Závěr podle novinářů : Obyvatelé Teplic mají muslimy rádi a soužití s imigranty je naprosto bezproblémové.


4. Tlačenky

Permanentní propagace havloidů, aktivistů, neziskovek a ideologicky spřátelených subjektů. Vykreslují je vždy v pozitivním světle, snaží se pro ně získat sympatie.

Zvou je do vysílání, dělají s nimi rozhovory, podsouvají jejich názory divákům. Dělají jim reklamu zdarma a protlačují je do povědomí veřejnosti.



Často se objevují oslavné články a reportáže o naprosto neznámých aktivistech a neziskovkářích s evidentním cílem protlačit je, zviditelnit je a získat pro ně podporu.


Objeví-li se na levičácké / lidskoprávní / pro-imigrační scéně nějaký projekt, nebo akce, jsou média ihned připravená a ochotná jim to zdarma zpropagovat.

Příklad : pro-uprchlická "Výzva vědců" - tato petice byla okamžitě po zveřejnění zpropagována v hlavních zprávách na ČT1 a ČT24 dne 17. 8. 2015


Masáž je permanentní. Není týdne, aby v hlavních zprávách na ČT nebyl divákům podsouván portrét nějakého umělce, intelektuála, či jiného individua z humanistické, kosmopolitní, eurofilní, multi-kulturní scény.

12. 4. 2018, hlavní Události na ČT v 19:00 :
- reportáž : Pochod za oběti Holokaustu - v reportáži je propagován polský levičácký aktivista Rafal Pankowski, který se živí pliváním a útočením na svůj národ

- ke konci Událostí další reportáž o levičáckých "hrdinech" s názvem Dobrovolníci pomáhají migrantům na hranicích USA s Mexikem

11. 4. 2018, hlavní Události na ČT v 19:00 :
- reportáž : Dokument o Robertu Vanovi představuje divákům životní příběh "moderního" člověka - homosexuálního umělce, který emigroval do USA, toulal se po New Yorku, fetoval a nakonec se dal na dráhu fotografa

8. 4. 2018, hlavní Události na ČT v 19:00 :
- zprávy o Mezinárodním dnu Romů
- v další části Událostí je reportáž "Jak poznat fake news" - o projektu studentů oboru Nová média, kteří pořádají semináře pro seniory a učí je, že všechny proti-imigrační a politicky nekorektní články na internetu jsou nebezpečné dezinformace

3. 4. 2018, hlavní Události na ČT v 19:00 :
Uprostřed Událostí je 5-minutová reportáž o podivné levičácké aktivistce a umělkyni s přezdívkou Toy Box. Dříve malovala komixy o uprchlících a nyní, jak jsme se dozvěděli v reportáži, kreslí portréty a akty bezdomovců a squatterů. Televize této špíně věnuje prostor v nejsledovanějším čase a vykresluje jí jako moderní hrdinku.


5. Účelový výběr vyjímek

Liberální média vystavují účelově vybrané pozitivní vyjímky z řad menšin a imigrantů a snaží se tím navodit dojem, že většina členů menšiny je stejně slušná, hodná a pracovitá. Jde o převrácenou, politicky korektní paušalizaci.

Vyberou například cikána, který v něčem uspěje, nebo vyjímečně pracuje a zpropagují ho. Manipulace spočívá v tom, že cikán s takto pozitivními vlastnostmi je pouhou vyjímkou. Naprostá většina této menšiny je zcela jiná.


Často se s převrácenou paušalizací setkáváme také v případech, kdy se média snaží podpořit práva homosexuálů na adopce dětí.

Reportérky si vyberou nejčastěji dvě "slušné" lesby s dítětem a natočí s nimi dojemnou scénku, kde lesby bědují a snaží se veřejnost obměkčit demagogickými argumenty typu : "Kdyby jedna z nás zemřela, tak té druhé dítě odeberou".

Taková manipulace je velmi účinná. Mnoho dojatých liberálních občanů ihned začne adopce podporovat. Vůbec si ale neuvědomí, že právo na adopce dětí nezískají jen ty "slušné" lesby z televize, ale i ti, které v televizi neukazují.

Po adopci dítěte partnera přijde neomezená adopce jakýchkoliv dětí a toto právo získají všichni homosexuálové, včetně odporných deviantů, kteří chodí na Prague Pride v kožených psích maskách, s polonahou prdelí a vyplazenými jazyky. Ty nám ČT samozřejmě neukáže.

Příklad : Česká televize, hlavní zprávy 11. 2. 2018, reportáž na téma Zákon o adopcích dětí homosexuálními páry.

Vše probíhá podle tradičního schématu : manipulativní hra na city, pokus vyvolat soucit a sympatie k homosexuálům a podpořit jejich kampaň.

Reportáž začíná návštěvou "slušné" lesbické rodiny, která vychovává dceru. Lesby Hana a Adéla vypráví o těžkostech, které jim přináší situace, že druhá si nemůže dítě adoptovat. Celé vyprávění je podloženo dojemnými záběry na hrající si dítě.


Po krátkých komentářích poslanců reportáž pokračuje reklamou na homosexuální kampaň Jsme fér. Na obrazovce se objevují propagační materiály této kampaně, které vyzývají, aby se lidé zapojili.

Pak na scénu přichází moderátorka a aktivistka Ester Janečková a tím začíná reklama na další LGBT kampaň S barvou ven, která propaguje homosexuální "comming out". Na obrazovce ČT běží úryvek z videa této kampaně a poté záběry na jejich webové stránky.


Výsledek : jednostranná, manipulativní propaganda ve prospěch homosexuálů, včetně neplacené reklamy aktivistickým "LGBT" kampaním.


6. Nadržování jedné straně

Na "nepřátele" je ze strany médií snaha vždy něco vyšťourat a následně to použít v očerňovací kampani. Reportéři se chytají jakékoliv drobnosti, aby z toho učinili kauzu.

Naopak "přátelé a kamarádi" jsou hájení.

Na slovenského nacionalistu Mariána Kotlebu útočila média kvůli tomu, že si údajně na svém úřadě za krajské peníze tisknul volební plakáty pro svou stranu. I pokud by to byla pravda, jde o naprostou malichernost za pár euro. Média z toho ale dělají kauzu ve snaze odradit jeho voliče.

Na poslance SPD pana Volného zase vyslídili, že prý draze pronajímá byty nepřizpůsobivým. Ignorují přitom řadu faktů. Například to, že v domech s nepřizpůsobivými dochází k rychlé devastaci a vybydlování nemovitosti, takže je nutné z nájmů šetřit na milionové opravy.


Ideologicky spřízněné struktury jsou ze strany velkých médií většinou hájené.

Objeví-li se indicie o nějakých špinavostech kolem osob z multi-kulturní / lidskoprávní / neziskové / havloidní scény, je ze strany médií tendence se tomu vyhýbat. Jednoduše to přechází, ignorují, zamlčují.

Objeví-li se nějaké indicie kolem osob z vlastenecké a proti-imigrační scény, jsou presstitutky hned celé nažhavené. Okamžitě po tom jdou, zveličují to, rozmazávají a dělají z toho kauzu.


7. Manipulativní výběr fotek

Reportáže a články o "strážcích demokracie a humanismu" jsou téměř vždy doprovázeny fotkami nebo záběry, které mají vyvolat pozitivní dojem. Fotografie dané osoby jsou záměrně stylizované, upravené, aby daný jedinec působil co nejlépe. Záměrem je u čtenářů vyvolat pocit sympatie a pozitivní dojmy.

Příklad : článek na Idnes o propagátorce multi-kulturního a inkluzivního školství Laurenčíkové. Fotka byla záměrně vyfocena někde v ateliéru, aby aktivistka vypadala co nejlépe.


Naopak reportáže a články o nacionalistech a lidech z proti-imigrační scény bývají často doprovázeny negativními snímky. Novináři účelově vybírají ty nejhorší fotky, nebo záběry. Schválně použijí takové, kde daná osoba vypadá rozčíleně, agresivně.

Cílem je vzbudit u čtenářů a diváků negativní dojmy a pocit nesympatie k vlastencům.


Někdy novináři používají i zcela nesouvisející grafiky a fotky, aby u čtenářů podvědomě navodili negativní pocity.

Příklad : článek na Novinky.cz o tom, jak si nacionalisté nechávají dělat testy DNA - pod titulkem je velká grafika s fotkou nesympatického, šklebícího se týpka ( který ovšem vůbec není nacionalista a nemá s tím nic společného).


Opět jde o podprahovou manipulaci, která má docílit toho, aby se v podvědomí čtenářů negativní dojem z "ošklivé" fotky propojil s představou nacionalistů a odpůrců imigrace.


8. Hra na city

Notorický známý a profláknutý způsob manipulace.

Reportáže na téma imigranti - vybírají si zejména ženy s dětmi, nejlépe se smutným a zoufalým pohledem.

Zejména před 2 a 3 roky, v době vrcholící invaze, se média zoufale snažila touto cestou zmanipulovat společnost, aby se invazi nebránila - dojemné fotky, "příběhy uprchlíků", pomáhající dobrovolníci, vítající skauti atd.


V poslední době jsou na scéně témata : Trump a jeho opatření na vyhoštění stovek tisíců ilegálů, kteří do USA přišli jako děti. Dále německý zákon, který zpřísňuje imigrantům možnost přivést si i svou rodinu a Brexit a s tím spojené zpřísňování migrační politiky.

Téměř každá reportáž na toto téma v České televizi je doprovázena dojemným, ubrečeným příběhem pečlivě vybraného, "slušného" imigranta, který vypráví reportérovi, jaká je to nespravedlnost, jak se mu rozpadne rodina a jak jsou na něj všichni zlí.

Manipulátorům nejde o nic jiného, než hrát na strunu emocí, vyvolat soucit a zatemnit racionální uvažování. Imigranti jsou chudinky, buďte soucitní a nebraňte se, musíme je přijmout, je to morální povinnost ...


9. Výběr odborníků

Manipulace a propaganda prostřednictvím předem vybraných "odborníků a expertů", kteří budou hlásat přesně to, co si havloidní sekta z ČT přeje.

Vybraní "experti" složí k tomu, aby se navodilo zdání nezávislé, odborné garance a aby diváci odcházeli s přesvědčením, že když to tvrdí "nezávislý expert", tak to přeci musí být pravda.

Média také často přebírají tendenční průzkumy a studie z dílny lidskoprávních, nebo genderových neziskovek a prezentují jako fundovaný vědecký výzkum.


Česká televize si vydržuje úzký okruh názorově spřízněných komentátorů, publicistů, odborníků, politologů a univerzitních intelektuálů, kteří jsou stále dokola zváni do vysílání.

Příklad : Česká televize, ČT24, datum : 6. 2. 2018, čas : kolem 17:00

ČT24 vysílá přímý přenos tiskové konference na téma Zákon o referendu, kde vystupují zástupci ANO, SPD a KSČM. Tyto strany předtím jednaly o možných parametrech zákona a o tom, zda by bylo možné hlasovat i o vystoupení z EU.

Okamžitě po skončení přenosu tisk. konference následuje rozhovor s "expertem", kterým je Petr Zahradník, člen Evropského hospodářského a sociálního výboru.

Moderátor se ptá : "Dobrý den. Jaké by tedy byly dopady na českou ekonomiku v případě vystoupení ČR z EU ?"


"Já bych řekl, že by byly značně fatální", odpovídá pozvaný odborník. Následně divákům předkládá katastrofický scénař, podněcuje strach a obavy, mluví o hromadném odchodu investorů, uzavřených podnicích, milionu ohrožených pracovních míst a propadu někam do středověku.

Tím zpravodajská relace končí a vyděšený, zmasírovaný divák si odnáší dojem, že vystoupení z EU by nás pohřbilo zaživa.


10. Znevěrohodnit konkurenci

Velká mainstreamová média čelí dlouhodobému tlaku a konkurenci ze strany opozičních internetových portálů, soc. sítí a náhradních informačních kanálů, kde si lidé sami sdílí informace mimo hlavní proud.

V posledních 2 letech prolhaná masmédia převzala strategii Fake news. Je to snaha vše opoziční, mimo mainstream, znevěrohodnit nálepkami typu hoax, fake news, dezinformační web atd.

Jde o to vyvolat u veřejnosti dojem, že jedině mainstream je důvěryhodný, vše ostatní jsou dezinformace řízené z Ruska.


Závěr

Média byla využívána k manipulaci v každé době. Formy propagandy praktikované současným systémem lidskoprávních euro-demokracií často překonávají propagandu v dobách totalitních režimů.

Dnešní propaganda už není tak těžkopádná a snadno odhalitelná, jako v dobách komunismu. Je více podprahová a skrytá, je mnohem sofistikovanější, psychologicky propracovanější a zákeřnější.

Nejzákeřnější a nejvíce manipulativní obvykle bývají ta média, která se okázale hlásí k obraně lidskoprávní demokracie, k antirasismu, k Evropské Unii a k hodnotám západního humanismu.