Na seznam článků     Na hlavní stránku  

Levice, pravice a levičáci.

WM [19.06.2011]


Výraz "levičák" používáme výhradně pro označení subjektu, který náleží k proudu "nové levice", k neo-marxismu. Jedná se o antifašisty, antirasisty, anarchisty, multikulturní humanisty, lidskoprávní aktivisty atd. atd. Levičákem nemyslíme například běžného voliče české sociální demokracie. Vždyť mezi levici by dle programu jednoznačně spadala i Dělnická strana sociální spravedlnosti, ovšem novináři ji zahrnují výhradně pod "ultra-pravici".
 

Levice a pravice jsou prázdné pojmy, se kterými přišli novináři, kteří nechápou složitou politickou scénu, tak se ji snaží zjednodušit a rozdělit na pravou a levou stranu. Většina lidí pak toto zjednodušení převzala a nyní se společnost v mnoha směrech rozděluje na dva po sobě plivající tábory. Nebylo tohle náhodou cílem ?
 

Že tyto pojmy jsou zavádějící, o tom svědčí mnoho událostí. Například hlavní postavy sametové "revoluce" 1989 byli přátelé Václava Havla, z nichž většina byli "levičáci" - internacionální trockisté, anarchisté, lidsko-právní socialisté, ovlivnění západním neo-marxismem. Levičáci tedy radikálně bojovali proti levicovému režimu. Novináři by ovšem tyto disidenty nesmyslně zařadili mezi "pravici".
 

Závěrem. Nacionalisté nejsou ani levice, ani pravice. Nacionalisté jsou nad tím vším a jejich politická uskupení by měla být alternativou pro občany znechucené velkými zkorumpovanými stranami. Však ve většině Evropy nacionální strany zaznamenávají první úspěchy a tento trend bude dál pokračovat.