Kdo zachrání Afriku před Afričany ?


Roku 1920 založili Evropané v africkém Mozambiku, tehdejší portugalské kolonii, chráněnou rezervaci Gorongosa. Později se z ní stal národní park.

V 50-tých letech byl národní park Gorongosa vyhledávanou turistickou destinací pro pozorování a studium přírody. Při prvním sčítání divoké zvěře zde biologové napočítali přes 200 lvů, 2200 slonů, 14 tisíc bůvolů, 3000 zeber, 2000 antilop druhu Impala a nespočet dalších druhů zvířat. Další sčítání v roce 1976, které zahrnovalo park a přilehlou deltu řeky Zambezi, napočítalo 6000 slonů, 500 lvů a desítky tisíc kusů zeber, žiraf, bůvolů a antilop.

V 60-tých a 70-tých letech se ale v Africe začal postupně hroutit koloniální systém. V Portugalsku byl roku 1974 marxistickými silami svržen Salazarův autoritativní nacionalistický režim a levičácká vláda se solidárně vzdala kolonií.

V portugalské kolonii Mozambik převzali vládu černoši, kteří vyhlásili v červnu 1975 nezávislost a začali se rvát o moc. Běloši byli donuceni odejít, země se začala propadat do chaosu a roku 1977 zde vypukla občanská válka. Národní park Gorongosa byl ponechán na příštích 20 let bez ochrany. A výsledek ?

95 procent všech velkých zvířat zde bylo vyhlazeno. Park zůstal téměř pustý, bez života. Mnoho druhů zde černoši úplně vyhubili. První sčítání zvířat v 90-tých letech bylo děsivé. V celém parku biologové napočítali jen 5 zeber, 6 lvů, 15 bůvolů, 300 slonů a 100 hrochů.

Teprve roku 2005 americká Carrova nadace shromáždila miliony dolarů a zahájila obnovu parku a návrat divoké zvěře. Dnes se podařilo park rozšířit a vrátit některé druhy do jejich původního domova. Všechno ale závisí na přílivu financí ze zahraničí a na momentálním příměří. A obnovit park do původního stavu se při současných podmínkách už nikdy nepodaří.

Stane se smutný příběh parku Gorongosa příběhem celé Afriky ?

Afričan - zhouba Afriky

Africká populace roste děsivým tempem. Už i v řadě přelidněných států Asie dochází k významnému poklesu porodnosti. V Africe nikoliv.

Dnes má černý kontinent přes 1,2 miliardy obyvatel a roční přírůstek obyvatelstva činí 3%. Každý rok se černošská populace zvýší o 40 milionů nových jedinců. V roce 2050 bude mít Afrika 2,5 miliardy obyvatel a kolem roku 2100 se očekává nárůst na neuvěřitelné 4,4 miliardy.

Přitom zpráva demografů Spojených národů z roku 2004 odhadovala, že Afrika do roku 2100 dosáhne jen na 3 miliardy. Odborníci počítali s tím, že osvěta, vzdělávání, pokles dětské úmrtnosti a zvyšování životní úrovně Afričanů povede, podobně jako v rozvojových zemích Asie, k rychlému snižování porodnosti.

V Africe nic z toho nepomáhá. I přes nevýrazný pokles porodnosti v bohatších státech, jako Keňa, nebo Ghana, nezřízené množení pokračuje. Jsou zde země, kde každá černoška má v průměru 6, někde i 7 a více potomků.

Navíc černošky běžně začínají rodit už od 12 let, takže generační cyklus je tam mnohem kratší a rychlejší. V afrických zemích jako Niger, Čad, Mali, Etiopie, nebo Středoafrická republika se přes 60% černošek vdává a začíná rodit už před 18. rokem života. A každá pátá se vdává už ve věku nižším než 15 let.

+ 1 Afričan = - 1 zvíře

Jak roste populace, klesají stavy divokých zvířat. V Africe je dnes nejvyšší počet druhů velkých savců ohrožených vyhubením.

Příroda je zde devastována obrovským tempem napříč celou subsaharskou Afrikou. Padají stará klišé, že za ničení africké přírody mohou jen nějaké západní korporace, těžařské koncerny a občanské války. Hlavní příčina je jasná : populační exploze černochů.

Nejde jen o pytláctví. Mnohé druhy potřebují pro přežití rozsáhlé území nedotčené přírody. Taková území jsou ale v subsaharské Africe stále vzácnější, neboť množení obyvatelstva je doprovázeno zabíráním půdy, kácením lesů, vybíjením zvěře, vytlačováním divoké přírody a dalšími negativními vlivy.

Lvi, jeden ze symbolů Afriky, se na západě černého kontinentu už dostali mezi kriticky ohrožené druhy kvůli ztrátě životního prostředí a poklesu kořisti. Obojí jim vzala množící se černá populace.

Podle studie vědců z Londýnské zoologické společnosti klesly stavy velkých zvířat v Africe mezi lety 1970 a 2005 o 60%. Za pouhých 35 let.

Populace nosorožců klesla od roku 1970 o 90%. V období mezi lety 1970 až 1992 bylo vyhubeno 96% populace nosorožce dvourohého. Stejně tak i ostatní druhy nosorožců stojí na pokraji vyhubení.

Před 50 lety žilo v Africe na 50 tisíc gepardů. Dnes jich žije už jen 7 tisíc.

Populace Zebry Grévyho klesla za posledních 30 let o 80%. Dnes jedinců tohoto druhu zebry zbývá jen něco málo přes 2000 kusů.



Politická korektnost blokuje řešení

Příčinná souvislost mezi přemnožením černošské populace a většinou problémů současné Afriky je naprosto zřejmá, přesto se o tomto problému mluví jen sporadicky. Je to totiž politicky nekorektní.

V západní kultuře prorostlé neomarxismem je moderní dávat za vše vinu bělochům. Kdo by jako hlavní zdroj problémů označil přemnožené černochy, mohl by se stát terčem útoků antirasistů / multi-kulti levičáků. I přesto někteří odborníci ( např. David Attenborough) opatrně upozorňují na problém nezřízeného afrického množení a jeho fatálních dopadů na přírodu.

Dokumentární pořady o Africe jsou často zdeformovány touto politickou korektností. Snaží se svalovat vinu za likvidaci africké přírody všude možně, jen ne na negroida.

Když dojde na hledání viníka, tak tyto mainstreamové dokumenty využívají paušalizujících frází typu "my lidé jsme zodpovědní", "my lidé můžeme za to a to", "člověk ničí přírodu" apod. Tady ale není viníkem lidstvo. Je třeba ukázat na konkrétního viníka a tím je negroidní rasa. Černoši jsou ti, kdo zabíjí, kácí, pytlačí, devastují a vyhlazují přírodu.

Stejně tak i většina západních organizací na ochranu přírody je plná zelených eko-levičáků, kteří jakoukoliv černošskou vinu odmítají. Jejich činnost, i přes občasné dílčí úspěchy, nepřináší žádný výrazný efekt. Jejich řešení nijak nemíří proti skutečným příčinám problémů a i přes miliony dolarů vynaložených na záchranné projekty africká příroda prohrává na celé čáře.

Lidskoprávní humanisté politicky korektně mlčí a klidně nechají nenávratně zničit a vyhubit jedny z nejkrásnějších živých tvorů na naší planetě. Jakmile se ale ozve někdo, kdo ukáže na pravé viníky (negroidy ) a volá po účinném řešení, tedy zastavení černošské populační exploze, je okamžitě napaden agresivním řevem humanistů a obviněn z nacismu.

Zlo zvané humanismus

Jsou zde ale také spolupachatelé a spoluviníci této katastrofy.

Kdo už přes 50 let aktivně podporuje a přiživuje černošskou populační explozi, která má fatální dopad na africkou přírodu ? Jsou to mezinárodní humanitární organizace a miliony soucitných dobroserů ze západu, kteří se rozbrečí na každou fotkou malého hladového negříka a posílají peníze na Afriku. Ve svém humanistickém pomatení si ani neuvědomují, jaké zlo páchají.

Téměř všechny hlavní problémy Afriky - hlad, války, likvidace přírody - pramení z přemnožení obyvatelstva. Humanistické organizace tomu už 50 let vytváří podmínky a roztáčí spirálu směřující až ke katastrofě.

Prudký nárůst černošského obyvatelstva byl nastartován v 60. a 70. letech 20. století, tedy v době, kdy na západě propukla epidemie levičáckého humanismu a dovoz léků a potravin do Afriky se znásobil.

Humanisté udělali z Afriky jednu velkou množírnu. Pomáhají černochům, zachraňují je, léčí je a živí je, čímž podporují růst jejich populace. Každý milion zachráněných černošek má průměrně 5 až 6 milionů potomků a zkázonosná spirála se roztáčí nezadržitelným tempem.

Za přirozených podmínek ( před 100 a více lety ) se v Africe dožilo dospělosti jen kolem 30 až 40% potomků. Více než polovina zemřela už ve věku do 5 let. K tomu se přidaly nemoci a epidemie, nebo klimatické výkyvy a neúroda. Tyto přírodní regulační mechanismy držely tisíce let černošskou populaci na rozumné úrovni.

Dříve nadprůměrně výkonná černoška porodila během života 10 potomků a dospělosti se dožili 3. Dnes porodí také 10 potomků, ale díky humanitární a lékařské pomoci jich přežije 8. A ti se pak dál množí.

Dříve negroidní populaci držela na uzdě příroda pomocí tropických chorob. Malárie byla, spolu s HIV, jedním z hlavních regulátorů negerské populace. Ale dnes díky úsilí humanistů klesla úmrtnost na malárii v subsaharské Africe na minimum. Světová zdravotnická organizace ( WHO ) navíc slibuje, že pokud dostane 6 miliard dolarů ročně, tak malárii v Africe úplně vymýtí. Humanisté naprosto znemožňují přírodě se bránit.

Západní média oslavují Unicefy a Lékaře bez hranic, že se jim daří potírat africké nemoce a zachraňovat miliony černoušků. Aktivistické organizace tlačí na vlády a farmaceutické společnosti, aby pro Afriku zajistily levné léky za dotované ceny. A miliony zachráněných a vyléčených černoušků se dál vesele množí na úkor přírody.

Korelace ( vzájemná vazba) mezi nárůstem afrického obyvatelstva a úbytkem zvířat je natolik zřejmá, že je možné konstatovat : Zachránit jednoho afrického černocha je stejné, jako jít do savany a postřílet tam několik vzácných zvířat.

Každý Lékař bez hranic, každý člen humanitární organizace, každý dobrovolník zachraňující černoušky v Africe má nepřímo na svědomí víc vzácných zvířat, než pytlácký gang.

V dnešním světě je nejvíce zla spácháno jménem falešného humanismu a pomatené soucitnosti. Společnost musí dát xenofilním pseudo-humanistům a jejich humanitárním organizacím najevo, že nejsou hrdinové, ale globální teroristé. Musíme jim dát najevo, že jsou to oni, kdo má lví podíl na vyhlazování africké přírody a nese zodpovědnost za zkázu obrovských rozměrů.

A kdo zachrání Evropu před Afričany ?

Přemnožený negroid neohrožuje a nedevastuje jen africkou přírodu. Ohrožuje i Evropu.

Už dnes Evropa čelí stále rostoucímu tlaku imigrantů ze subsaharské Afriky. A jaký bude příval migrantů za 20 let, až Afrika bude mít přes 2 miliardy obyvatel ? V kombinaci se změnami klimatu se na Evropu mohou valit desítky milionů negroidů ročně. A to bude stále jen začátek.

Zcela reálně hrozí, že na konci našeho století, za necelých 85 let, se naše planeta může stát doslova planetou opic. Přes 4 miliardy negroidů zamoří nejen všechny obyvatelné kouty Afriky, ale i celou Evropu. Z africké přírody nezbude nic. Zebry, žirafy, nosorožci, sloni a lvi budou živořit už jen v zologických zahradách. A my a naši potomci budeme přežívat někde v Grónsku, nebo na Špicberkách, protože Evropa pro nás bude neobyvatelná.

Jak to zastavit ?

Částky, které směřují na záchranu přírody jsou nepatrné ve srovnání s částkami, které jdou na potraviny a léky negroidům a na všechny ostatní humanitární a rozvojové projekty v Africe.

Proč tento systém vyvíjí tolik úsíli k záchraně jednoho černocha, když negrů je přes miliardu, místo toho, aby veškeré úsilí věnoval záchraně ohrožených zvířat, kterých ve volné přírodě zbývá už jen pár stovek ? Kdo rozhodl, že miliony primitivních, jako hmyz se množících negroidů jsou cennější, než nosorožci, sloni, zebry, žirafy, gepardi a další vzácné druhy afrických zvířat ?

Přemnožený škůdce se má zlikvidovat, ne živit. A kdo záměrně podporuje množení škůdců, není hrdina, ale zločinec.

Známe-li pravého viníka, můžeme nalézt skutečné a cílené řešení. A řešení je jasné : radikálně zredukovat primitivní rasu, která ohrožuje nás i globální bezpečnost a devastuje nejcennější přírodní zdroje na Zemi.



1. Indický model


Indie, která trpí mnoha problémy z přelidnění, má rozvinutý systém sterilizace za finanční, nebo věcnou odměnu.

Hromadné sterilizace žen i mužů se pravidelně organizují na řadě míst Indie. Osoby, které zákrok podstoupí, dostávají buď peníze na ruku, nebo oblečení, či různé domácí elektrospotřebiče. Ročně tento zákrok podstoupí statisíce obyvatel. V některých částech Indie jsou také ukládány pokuty rodinám s více než dvěma dětmi až do výše 10000 rupií ( asi 3000 korun).

Tento model je aplikovatelný i na Afriku za předpokladu, že budou vyvinuty účinné prostředky na chemické nebo hormonální bázi schopné zabránit početí buď definitivně, nebo alespoň dočasně, na dobu minimálně 20 let.

Program by se zaměřil pouze na mladé černošky.

Nejvhodnější by bylo vyvinout sterilizační mikrokapsli, která by postupně uvolňovala látku schopnou zajistit ženskou neplodnost. Zároveň by bylo třeba zkonstruovat injekční pistoli se zásobníkem těchto mikrokapslí, kombinovanou s aplikátorem dezinfekce. Pistole by po přiložení aplikovala na kůži dezinfekci, vstřelila mikrokapsli a zároveň by v místě vpichu zanechala znaménko na kůži, aby se zabránilo opakovanému naočkování jedné osoby.

V praxi by sterilizace musela probíhat tak, že by se ke sterilizačnímu stánku svolala fronta černošek a příslušný zdravotník by jim nastřeloval pod kůži sterilizační kapsle. Celá operace by netrvala déle než 10 sekund a černoška by obratem dostala finanční odměnu. Takto by bylo možné sterilizovat až 40 milionů plodných černošek ročně při nasazení 100 sterilizačních týmů.

Populační explozi by se tak podařilo během několika málo let zcela zastavit a posléze i obrátit trend směrem k poklesu černé populace.

S programem by musely souhlasit místní vlády, což by nebyl problém díky snadné úplatnosti. Případně by bylo možné celý projekt zakamuflovat a vydávat sterilizaci za očkování proti nemocem.



2. biologické zbraně


Cílem by bylo laboratorně vyvinout virus, který by se postaral o rychlou regulaci negerské populace.

Jsou dvě možné varianty :
a) virus způsobující trvalou neplodnost, který by zabránil přemnožené populaci v dalším nezřízeném množení
b) virus schopný vyvolat epidemii, která by přemnoženou negroidní populaci zredukovala přímo a plošně

V obou případech by muselo jít o vysoce virulentní, rychle se šířící virus.

Celý projekt by musel proběhnout v režimu maximálního utajení s tím, že virus by byl rozptýlen ve vybraných afrických lokalitách v rámci tajné operace.

Aby se zabránilo rozšíření viru do Evropy, musela by být v různých částech Afriky předem vyvolána i epidemie některé známé infekční nemoci. Následně by byl vyhlášen zákaz cestovat z/do Afriky, přerušení veškerých spojů, přísná karanténa a izolace Afriky.



Zde musí jít veškerá změkčilost a outlocitnost stranou. Kdysi nejkrásnější přírodní bohatství naší planety dnes čelí naprostému zničení. Evropský kontinent čelí hrozbě rozvratu a zamoření. Rozhodně nechceme, aby se z naší planety stala jedna velká Nigérie.

Samozřejmě, že ani jedna z navržených variant a ani žádná jiná obranná a záchranná opatření nelze realizovat, dokud bude na západě vládnout stávající multikulturně-levičácký a proti-bělošský systém, kterému naopak africké množení a imigrační invaze vyhovuje.

Závěr

Říká se, že lidstvo prý pochází z Afriky. Pak tedy Afrika patří všem. A jestliže se jedna primitivní rasa snaží zlikvidovat nenahraditelné přírodní bohatství tohoto kontinentu, pak má rozumnější a zodpovědnější rasa právo a povinnost jí v tom zabránit všemi prostředky.

Klíč k záchraně krásné a nenahraditelné africké přírody leží tady u nás, v Evropě. Jedině svržení neomarxistických elit západu a jejich humanisticko-levičáckého, "demokratického" systému otevře cestu k řešení a záchraně nejen Afriky, ale i evropských národů a naší kultury. Času je ale málo, jednejme proto rychle a radikálně.