Kdo bojuje za muslimy a homosexuály ?


Mnoho lidí nechápe, jak mohou multi-kulturní levičáci a ochránci menšin bojovat za práva homosexuálů a současně podporovat muslimy a islamizaci, když muslimové v mnoha zemích homosexuály likvidují a na západě roste počet muslimských útoků na tyto menšiny.

Také mnoho lidí nechápe, proč se někteří politici a aktivisté zastávají židů, neustále se ohánějí holokaustem a antifašismem, ale zároveň se rvou za uprchlíky a podporují dovoz statisíců muslimů, když je jasné, že muslimové budou na židy útočit. Dokonce je mnoho aktivistů a intelektuálů židovského původu, kteří podporují příliv muslimských uprchlíků a štvou proti "xenofobii" a odpůrcům islamizace.

To přeci nemá žádný smysl a logiku.

Kdo však do hloubky studoval ideologii neomarxismu, kdo pochopil podstatu této ideologie, chápe to velmi dobře. Určitou zvrácenou logiku to přeci jen má.

Nenávist k bílým

Podstatou neomarxismu je nenávist k většinové, konzervativní, patriarchální a homogenní bílé společnosti. Je to nenávist k tradičním národním hodnotám, národní hrdosti, jednotě a suverenitě původních evropských národů.

Cílem neomarxistických stran, intelektuálů a aktivistů je rozvrátit nenáviděnou "etnickou homogenitu" Evropanů, rozpustit bílé národy v multi-kulturní a multi-etnické kyselině a udělat z Evropy jedno velké barevné smetiště ovládané jedinou sektou neomarxistických elit z Bruselu.

Proto zaslepeně podporují jakékoliv odlišné menšiny, které etnickou a kulturní homogenitu bílých národů nabourávají. Proto vyzdvihují a propagují jakoukoliv odchylku a úchylku, která podkopává původní zdravé a přirozené hodnoty, národní hrdost a samostatnost. A neberou při tom ohledy na cokoliv jiného.

Neomarxisté věnují veškeré úsilí, aby v bílé společnosti vykořenili zbytky tradičního pojetí rodiny. Patriarchální systém a tradičních role muž / žena je podle nich středověk. Ale u menšin to neřeší. Situace a postavení žen u muslimů je neomarxistům lhostejná. Prý se musí respektovat jejich zvyky a kulturní odlišnosti.

Neomarxisté plivají jedy, když bílý člověk projeví kapku hrdosti na svůj národ, nebo na svou rasu. Ale když jde o menšiny, klidně pomáhají cikánům pořádat pochod "romské hrdosti", nebo jdou společně s homosexuály slavit festival jejich teplé hrdosti. V USA neomarxisté už od 60-tých let klidně spolupracují s černošskými radikály, kteří hlásají černou hrdost a často i otevřenou nenávist k bílým.

Veškeré destruktivní úsilí neomarxistů je namířeno výhradně proti bílé většinové společnosti.

Menšiny jako zbraň

Neomarxistům o blaho menšin v hloubi duše ani tak nejde. Menšiny a imigranti jsou pro ně jen prostředek, jen nástroj, pomocí kterého dosahují svých cílů - nabourávat homogenitu, rozkládat tradiční hodnoty, rozleptávat bílé národy, znečišťovat bílou rasu.

Když se ty jejich menšiny občas vraždí i mezi sebou, je to komplikace, ale pokud nakonec odvedou svou práci, tak je to neomarxistům celkově jedno.

Rámcově to funguje na podobném principu, jako v období komunismu v socialistické části světa. Tehdy také vznikaly četné rozpory, konflikty, někdy i krátké války mezi komunistickými státy, nebo mezi skupinami obyvatelstva v rámci jednotlivých států. Ale propaganda za všech okolností udržovala iluzi bezproblémového, ideálního světa socialismu. Všechny problémy se zamlčely, držely v tajnosti, zametly pod koberec, nebo překroutily. A znepřátelené skupiny se vládnoucí moc snažila spojit prostřednictvím společného, vnějšího nepřítele.

Neomarxisté se snaží spojit nespojitelné - začlenit všechny menšiny do jedné fronty a vytvořit z nich "nový proletariát" bojující za ideologické cíle neomarxismu. To zákonitě nefunguje a k vnitřním konfliktům mezi menšinami vždy bude docházet.

Jak takové situace neomarxisté řeší ? Všechno se snaží přecházet, přehlušit propagandou, zamést pod koberec, nebo svalit vinu na bílou většinovou společnost. A menšiny se snaží udržet ve společné koalici tím, že je dál štvou proti společnému nepříteli ( bílé, většinové, konzervativní společnosti ) která je prý diskriminuje, znevýhodňuje, vykořisťuje a ohrožuje rasismem, islamofobií, homofobií, šovinismem atd.



Ignorují jakékoliv problémy a zločiny páchané menšinami, vše zametají pod koberec, zakazují o tom informovat. Jsou schopni vykonstruovat nejšílenější souvislosti a spojení, kterými přenáší vinu na bílý národ.

Po každém teroristickém útoku slyšíme bláboly o to, že jde jen o čin vyšinutých jednotlivců, kteří nemají s pravým islámem a s milióny uprchlíků nic společného. Také pravidelně padají obvinění, že za útoky může bílá společnost, protože prý diskriminuje a segreguje muslimy do ghett.

Když muslimové v uprchlických táborech znásilňují dívky a ženy, neomarxisté z toho obviní bílou společnost, že je tam drží.

Když uprchlíci agresivně útočí a násilím si vynucují přechod hranic, nebo když po příchodu kradou a přepadají, neomarxisté je omlouvali tím, že jsou po dlouhé cestě frustrovaní a vyčerpaní.

Po útoku v buzno-baru na Floridě se odehrávalo vše ve stejné linii. Neomarxisté v čele s jejich maskotem Clintonovou okamžitě vyrukovali s tím, že hlavním viníkem prý je liberální přístup ke zbraním a volají po jejich omezování. Tedy za všechno může opět bílá konzervativní společnost, která nechce povolit odzbrojování.

Bílý cizinec homogenitu nezboří

Je mnoho západních multikulturně levičáckých organizací, aktivistů a novinářů, kteří nekriticky obdivují a rvou se za všechny barevné, rasově odlišné skupiny, ale zároveň jsou schopni kritizovat a vymezovat se proti bílým přistěhovalcům ze střední a východní Evropy.

Důvod je jasný. Bílí cizinci nijak nenabourávají původní etnickou skladbu daného národa. Velmi rychle se začlení a v dalších generacích se jen minimálně liší od domácích.

Neomarxisté ale nechtějí, aby nějaká skupina imigrantů postupně splynula s většinovou společností. Oni chtějí, aby se tu množila odlišnost, jinakost, diverzita, nepřizpůsobivost. Potřebují, aby tu vznikaly skupiny, které svou odlišností nabourávají tradiční etnicko-kulturně homogenní společnost evropských národů a tím způsobují jejich postupnou erozi a zánik. O to neomarxistická ideologie usiluje.

Čím odlišnější, tím lepší

I česká veřejnost si mohla všimnout, že levičáci neútočí jen na striktní odpůrce imigrace. Útočili i na ty, kteří chtějí přijímat pouze křesťanské uprchlíky pro jejich údajně vyšší šanci na integraci.

Muslim je odlišnější, proto je pro neomarxisty zajímavější a žádanější. Navíc má potenciálně vyšší nároky plynoucí z jeho kulturní odlišnosti.

Křesťan tu má už vše, co potřebuje. Ale u muslimů se dá očekávat, že budou vymáhat výstavby mešit, minaretů, práva na halal žrádlo ve školních jídelnách, právo na halal porážky, nošení šátků atd. atd. Toho všeho se mohou chytit lidskoprávně levičácké neziskovky, aktivisté, strany a hnutí, kteří budou pro muslimy tato práva vymáhat a brát na tuto činnost dotace.

Nejen to. Z odlišnosti pramení i konflikty. A konflikty neomarxisté potřebují. Muslimové a jiné odlišné menšiny, agresivně vymáhající další a další práva a ústupky, samozřejmě vyprovokují odpor bílé společnosti. A to dá pokaždé neomarxistům záminku, aby začali řvát, jaká je tu diskriminace, rasismus, netolerance ... a tím ospravedlnili a oddůvodnili svůj lidskoprávní a anti-rasistický aktivismus.

Závěr

Neomarxisté ve vztahu k menšinám jednají čistě účelově. Ignorují i fakt, že podporou jedné menšiny mohou způsobit škody jiné menšině. Jejich cílem je rozložit a zničit bílé národy, národní jednotu, hrdost a suverenitu. Využijí čehokoliv, zneužijí kohokoliv, aby tohoto cíle dosáhli.

Jedině neomarxismus je natolik zrůdná ideologie, že dokáže zneužít, překroutit a využít pro své nenávistné politicko-ideologické cíle i takové pojmy a hodnoty, jako jsou lidskost, soucit, láska, tolerance, porozumění.

Když nám neomarxisté vnucují bezbřehou toleranci, lidskost, empatii a soucitnost, jde jim ve skutečnosti jen o to, aby naše společnost byla co nejslabší. Jde jim o to, aby se utopila ve svém humanismu a nedokázala se vzepřít a bojovat proti agresivním menšinám a rozpínavým imigrantům. Chtějí, aby byla naprosto bezbranná, ustupující a tím i odsouzená k zániku.

Neomarxismus je choroba, s jakou se evropská civilizace během celé své historie ještě nesetkala. V boji proti něčemu tak zrůdnému musíme my nacionalisté sáhnout i k těm nejradikálnějším a nejbrutálnějším prostředkům. Pokud toho nebudeme schopni, znamená to konec naší existence.