Jak porazit rakovinu národa


Lidské tělo je jedním velkým společenstvím buněk žijících ve sdíleném prostoru. Mají různé funkce, působí na různých úrovních významnosti, ale dohromady tvoří celek, kde každá má své místo. Vzájemně spolupracují, občas si i konkurují o omezené zdroje a prostor. Mají svůj vnitřní řád a imunitní systém, který je chrání. Nové se rodí, jiné stárnou a umírají.

Stane se, působením zlé náhody, nebo škodlivých vlivů, že se některé buňky v dosud zdravém těle zblázní a vzepřou se danému řádu. Začnou vytvářet nádor a ničit svůj vlastní organismus. Tak vznikne rakovina.

Jak se tyto "anarchistické" buňky rychle a nekontrolovaně šíří, dochází v jejich DNA k dalším mutacím a jejich škodlivost se násobí. Celé nádorové bujení je tak neorganizované, ale zároveň velmi odolné. Pokud je imunita nedokáže včas zlikvidovat, mohou svůj mateřský organismus zahubit.

Národní organismus

Národ do jisté míry připomíná takový organismus složený z jednotlivých lidí propojených sítí nejrůznějších vazeb. Národ má i svůj imunitní systém. Stejně, jako se imunitní systém lidského těla aktivuje v případě útoku cizorodých bakterií, nebo virů, reaguje i imunita národa na pronikání cizích a odlišných etnik na své území.

Jako každý jiný organismus, může i lidská společnost trpět chorobami. Včetně rakoviny.

Některé negativní a kriminální jevy ve společnosti bývají různými autory přirovnávány k rakovině. Většinou jde jen o rétorický obrat, dost vzdálený od reálných podobností. Ovšem existuje jeden zhoubný jev, který se skutečné rakovině podobá v celé řadě shodných charakteristických rysů. Tou rakovinou je neomarxismus a jeho deriváty ( multi-kulturalismus, xenofilní humanismus, homosexualismus, antirasismus, gender-feminismus ...)

Rakovina národa

Neomarxismus je zvrácená ideologie, která říká : Bílé národy jsou zodpovědné za všechny problémy světa. Kritizuj všechno vlastní, obdivuj vše cizí a odlišné. Podporuj příliv imigrantů a expanzi menšin - čím odlišnější, tím lepší. Podkopávej tradiční hodnoty svého národa. Národní hrdost nahrazuj pocity sebenenávisti a viny. Podporuj a propaguj všechny úchylky. Systematicky nabourávej etnickou a kulturní homogenitu svého národa, dokud nezanikne a nerozplyne se v multikulturní záplavě.

Neomarxismus z politických a ideologických důvodů prosazuje masovou imigraci odlišných ras a kultur, podporuje šíření menšin, protinárodního myšlení a všeho odlišného, co národ rozkládá. Neomarxismus je destruktivní kritika a útok určitých skupin jednotlivců proti své vlastní mateřské společnosti s cílem ji rozložit zevnitř a jako takovou ji zahubit.

Někdo možná považuje za přehnané označovat skupinu lidí s určitými "názory" za rakovinu. Opravdu je to přehnané ?

Neomarxismus začal ovládat západní politickou, kulturní a intelektuální scénu v průběhu 50-tých a 60-tých let minulého století. Počátkem 90-tých let ji plně ovládl. Během těch pár desetiletí vlády stihl rozvrátit společnost, podnítit rozsáhlou degeneraci a morální rozklad, zamořit Evropu miliony barevných imigrantů s kterými přišel teror, násilnosti, nepokoje, strach a chaos.

Pokud se nic nezmění, za nějakých 15 až 25 let mohou ty nejvíce zasažené západní národy stát na prahu úplného rozvratu a zániku.

Jestliže určitá ideologicky vyhraněná skupina dokáže na vlastním národě úmyslně spáchat takové zlo a ohrožuje jeho samotnou existenci, pak ji nelze nazvat jinak, než rakovinou. A jako s rakovinou s ní musíme bojovat.

Klasická rakovina vs. Rakovina národa - shodné charakteristiky

1. Vnitřní nepřítel

Klasická rakovina :

Nebezpečí rakoviny spočívá v tom, že nejde o útok zvenčí. Nejde o útok cizích bakterií či virů, jde o útok zevnitř.

Nádorová buňka je zmutovaným potomkem původně vlastní buňky, což je důvodem, proč imunita často nevnímá nádor jako tkáň tělu cizí a nebojuje proti němu. Tato tolerance ze strany imunitního systému a jeho neschopnost rozpoznat nepřítele je příčinou, proč rakovina často vítězí.

Rakovina národa :

Také je tvořena skupinami zrádcovských jedinců, kteří útočí na vlastní národ. Snaží se jej vnitřně rozložit prostřednictvím odlišných imigrantů a agresivních menšin.

Jejich zbraní je imigrace, ale k útoku na národ využívají i zbraní psychologických. Podněcují pocity viny a sebenenávisti. Zaměřují se na fundamentální hodnoty, které drží národní organismus pohromadě a systematicky je podkopávají a oslabují. Útočí na vše - od tradiční rodiny a tradiční výchovy dětí, až po národní hrdost, vlastenectví, soudržnost. Chtějí, abychom místo svého národa začali preferovat kultury cizí, vítali barevné imigranty a vše odlišné oslavovali jako obohacení.

Pokud jde o útok zvenčí, například vojenské napadení jiným státem, je národ schopen se ihned bránit, neboť je jasné, kdo je nepřítel.

Ale v případě rakoviny národa není tím, kdo útočí, nějaká cizí mocnost. Nepřítel pochází z našich vlastních řad a jsou to neomarxističtí intelektuálové, aktivisté, levičácký pseudo-umělci, politické elity atd. Národ se neumí bránit a rakovina vítězí, jak vidíme na příkladu mnoha západních zemí.

2. Angiogeneze

Nádory mají schopnost angiogeneze = napojují se na krevní oběh a vytváří si svůj vlastní cévní systém, který je zásobuje živinami pro růst a množení. Berou tak organismu živiny, aby je využily pro svou zhoubnou a destruktivní činnost.

Stejnou schopnost má i rakovina národa. Neomarxisté jsou profesionální parazité, kteří se dokáží přisát k veřejným finančním tokům a efektivně je odklánět pro své potřeby. Zakládají lidskoprávní neziskovky, občanské iniciativy i vysokoškolské ústavy typu Genderová studia, Katedra romistiky apod. Velmi dobře si umí vylobbovat přísun dotací, grantů i nových pravomocí, aby je využili ke zhoubným protinárodním aktivitám.

Stahují se do médií, do školství, do politiky, na ministerstva a vládní úřady, kde prosazují stále nové funkce, komise a výbory zabývající se ochranou menšin, imigrantů a bojem proti xenofobii. Na strategicky výhodných místech vytváří nové nádory, které rostou a rostou.


Jak se rakovina dostává do pokročilejšího stádia, odebírá si pro sebe stále větší podíl živin. Nádory rostou a metastázují, zatímco zdravé buňky mají stále menší podíl živin a celý organismus začíná chřadnout.

Stejné je to i u rakoviny národa. Jak neomarxistická rakovina progreduje, odebírá si pro své potřeby stále více financí z veřejných rozpočtů.

Výdaje na živení menšin, imigrantů a neziskovek, na lidskoprávní agendu, na multikulturní a anti-rasistickou propagandu, na genderovou politiku apod. dosahují na západě astronomických částek a neustále rostou. Naopak normální bílí lidé z většinové společnosti jsou stále více vysáváni a omezováni.

3. Heterogenita

Dalším problémem je vysoká heterogenita nádorových buněk v rámci jednoho nádoru. Jeden nádor totiž nemusí být tvořen pouze stejnými buňkami, ale často bývá složen z buněk, které jsou vybaveny různými antigeny.

Když se imunita naučí bojovat s jedním typem těchto nádorových buněk, zničí jen část nádoru a buňky s odlišnými antigeny zůstanou a dále se množí. Tím se celý nádor stává rezistentním.

I rakovina národa je vnitřně velmi heterogenní. Tvoří ji celá řada různých skupin jednotlivců - od patologicky soucitných, imigranty vítajících humanistů a pseudo-křesťanů ... přes multikulturní kosmopolitní liberály, lidskoprávní ochránce menšin, homosexualisty, gender-feministky ... až po to tvrdé jádro rakoviny národa : protinárodní anarchisty, levičácké pseudo-umělce, neo-marxistické aktivisty, politiky a intelektuály.

Neomarxistická ideologie ( západní Nová levice ) vznikla na velice volných základech a má schopnost infikovat i osoby mimo "levičácké" spektrum. Celou řadu dílčích ideí, strategií a témat, které nastolili neomarxisté, začali postupně přejímat i někteří křesťanští demokraté a liberálové.

Tak máme možnost sledovat, jak západní "křesťanští" demokraté podporují boj za práva homosexuálů, imigraci muslimů a islamizaci. Stejně tak mnozí liberálové, kteří jinak v ekonomických otázkách mají spíše pravicové názory, fanaticky podporují multikulturalismus, přijímání imigrantů a politickou korektnost.

4. Obrana proti imunitnímu systému

Klasická rakovina :

Imunitní systém lidského těla je tvořen různými typy buněk, které mají různé schopnosti. V boji s rakovinou hrají hlavní roli Tc-lymfocyty. Jsou to bílé krvinky se schopností vyhledávat a zabíjet nádorové buňky. Tvoří elitu imunitního systému.

Když v lidském těle začne rakovinné bujení, naše imunita, pokud je dostatečně silná a netolerantní, zahájí protiútok. Zákeřná rakovina dělá vše pro to, aby tento protiútok odvrátila a vynutila si toleranci. Začne s vylučováním látek, které klamou imunitní systém a potlačují jeho obranné schopnosti.

Imunita má totiž své regulační mechanismy, které zmírňují její bojové nasazení. Jak imunitní buňky útočí na nepřátele, může dojít k tomu, že v té válečné vřavě přijdou o život i nevinné oběti z řad vlastních buněk. Proto v imunitním systému existují buňky odborně nazývané Regulační lymfocyty (Treg-lymfocyty), které hlídají ty bojové jednotky bílých krvinek a v určitý moment je uklidňují a pacifikují.

Rakovina se právě toho snaží zneužít. Vylučuje látky, která stimulují tyto regulační mechanismy a tím zmírní protiútok imunitních buněk organismu. Snaží se, aby tyto regulační a pacifikační síly zcela převládly nad bojovností imunitních buněk.

Výsledkem je, že imunitní buňky zkrátka na nádor nemohou účinně zaútočit. A když se o to pokouší, tak je regulační mechanismy klepnou přes prsty a donutí je, aby se umírnily.

S trochou nadsázky by se Tc-lymfocyty daly přirovnat k válečníkům, kteří bojují proti všemu cizímu a odlišnému, co ohrožuje zdraví a homogenitu svého organismu. Regulační lymfocyty (Treg-lymfocyty), to je taková pořádková vojenská policie, která na ně dohlíží, aby nebyli příliš radikální a nepáchali škody i mimo bojiště. A rakovina dělá to, že podplatí tuto vojenskou policii, aby bojujícím vojákům zabavila účinné zbraně a donutila je k umírněnosti. Tím rakovina odstraní z cesty úhlavního nepřítele a může pokračovat ve zhoubném bujení.

Rakovina národa :

Stejně jako klasická rakovina, snaží se i neomarxismus zneužít ve svůj prospěch represivní složky státní moci, aby zpacifikoval a odstranil ty, kteří ho mohou ohrozit. Využívá prostředí právního státu a pluralitního, liberálně demokratického systému, který si upravuje pro své potřeby, takže jeho zhoubná činnost je plně legální, nepostižitelná a beztrestná.

Neomarxismus dlouhodobě ovlivňuje tvorbu zákonů na národní i mezinárodní úrovni. Celý systém je nastaven tak, jak si neomarxisté přejí: chrání menšiny, imigranty, devianty, a naopak potírá vše zdravé a přirozené, co tvoří imunitu národa: nacionalismus, xenofobii, islamofobii, homofobii atd.

Ve společnosti pěstují fobii z nacionalismu, aby odradili občany od podpory národních hnutí. Vše zdravé, konzervativní a přirozené odsuzují, jako zastaralé a nemoderní. Naopak své zvrácené hodnoty povyšují na ty jediné správné a moderní hodnoty, na kterých údajně stojí naše civilizace.

V takovém systému je imunita národa, tvořená radikálními nacionalisty, držena v šachu. Regulační mechanismy ( policie, zákony, hrozba trestu) jí nedovolují proti neomarxistům účinně bojovat. Bezpečnostní složky státu tak nevědomky pacifikují a ubíjejí tu jedinou sílu, která může národnímu organismu život zachránit.

5. Umění korumpovat

Rakovina má schopnost zkorumpovat zdravé buňky, aby jí chránily před protiútokem imunity. Dělá to tak, že nádor vylučuje látku zvanou laktát, který slouží jako potrava fibroblastům - vazivovým buňkám. Tyto fibroblasty pak za tento úplatek zaprodají své vlastní tělo. Pomáhají rakovině vytvářet prostor pro expanzi, seskupují se kolem nádorů a dělají kolem nich bariéru, aby na ně imunitní buňky nemohly zaútočit.

Rakovina je mistrem v zákeřnosti a podvratnosti, maximálně se snaží neupoutat na sebe pozornost imunitní reakce. Dělá vše pro to, aby na ní imunitní systém vůbec neútočil a nepovažoval ji za cizí.

Stejnou schopnost má i Rakovina národa.

Neomarxismus se snaží zkorumpovat veřejnost, aby se proti němu nebránila a nepovažovala ho za hrozbu. Neustále mluví o humanismu, lidských právech, pravdolásce, toleranci a lidskosti, aby tím zakamufloval svou zhoubnou činnost.

Neomarxisté se často vydávají za morální a intelektuální elitu společnosti. Dělají ze sebe pilíř demokracie a chtějí po národu, aby je za elitu považoval. Přesvědčují občany, že jsou nepostradatelní a důležití. Staví se do role ochránců slabých, znevýhodněných, chudých. Zneužívají moderních témat, aby se jejich prostřednictvím dostali k moci - například zelená ekologická témata, boj proti korupci, sociální nerovnosti atd.

Všechny neomarxistické strany a hnutí na západě se dostaly k moci tak, že ve svých programech slibovaly štědrý, sociálně rovnostářský systém a humanistický ráj na zemi, ekologii, podpory a dotace, rovná práva pro všechny atd. Občané nerozpoznali nebezpečí a nechali se rakovinou zkorumpovat. Nedošlo jim, že levičácký intelektuálové z velkoměstských kaváren, kteří se staví do role bojovníků za chudé pracující, ale přitom sami nikdy nepracovali a chudobu nepoznali, jsou zkrátka podezřelí. Místo sociálního ráje dnes mají upadající stát, teroristické útoky, miliony agresivních imigrantů, tuhou cenzuru a pronásledování odpůrců multikulturalismu, strach a nesvobodu.

6. Sebedestrukce

U skutečné rakoviny platí, že nádorové buňky tím, jak zahubí své vlastní tělo, nakonec zahubí i samy sebe. Ale jim je to jedno.

To samé platí i u rakoviny národa. Neomarxisté, kteří dnes usilují o zničení bílých evropských národů, budou nakonec se svými zvrácenými hodnotami a ideologií také zničeni, až se jejich země změní na islamizovanou severní Afriku. O tom ale nejsou ve své ideologické zaslepenosti schopni ani uvažovat.

7. Nedotknutelnost

Další obranou rakoviny proti imunitě je ochranný obal, který si nádor vytváří z odpadních látek. Tento obal tvoří další barikádu, přes kterou imunitní buňky těžko pronikají. Navíc rakovina často vytváří množství nedostatečně prokrvených nádorů. Jelikož imunitní buňky a léčivé látky cestují krevním oběhem, nemohou se do těchto špatně dostupných a nedostatečně prokrvených nádorů dostat.

Podobně se chová rakovina národa. Neomarxisté infiltrují politickou scénu. Vymýšlí pro sebe stále nové funkce, poradní sbory, zmocněnce, výbory, vládní komise, úřady i nová ministerstva, které mají v popisu práce chránit imigranty, menšiny, šířit neomarxistickou propagandu a bojovat proti xenofobii a rasismu. Z nich pak vybudují síť, která je dále napojená na neziskovky, občanské iniciativy, vybraná média, na ideologicky spřízněné politiky a organizace v zahraničí apod.

Tyto funkce, výbory, komise a instituce pevně zabudují do systému, zabetonují je do mocenských struktur, vytvoří pro ně oporu v legislativě, přesměrují na ně rozsáhlé pravomoce a finanční toky. Dělají vše, aby odbourali národní suverenitu a převedli pravomoce ven, na internacionální neomarxistické mocenské struktury. Jak se rakovina rozroste, je pak velmi komplikované se těchto parazitů demokratickou cestou zbavit. Nelze na ně dosáhnout.

Konec 1. části. Pokračování zde.