Esej o nenávisti

Místo racionálních argumentů útoky na city a obviňování odpůrců imigrační invaze z nenávisti. To je už klasické argumentační schéma xenofilů a levičáckých aktivistů. Ale zamysleme se nad tím, jaké jsou příčiny a jaká je podstata té údajné nenávisti.

Fyziologický pohled

Vztah lásky a nenávisti byl předmětem vědeckého výzkumu. Zabývali se jím neurobiologové na University College London v roce 2008.

Vědci pomocí skenování mozkové aktivity přišli na to, že pocit lásky i pocit nenávisti vychází ze shodných oblastí v našem mozku. Konkrétně šlo o mozková centra zvaná putamen a insula. Obě tyto emoce, láska i nenávist, aktivují shodná nervová spojení. Z biologického hlediska je tedy nenávist rovnocenná lásce. Proto někdy bývá i v reálném životě mezi láskou a nenávistí tenká hranice a jedno se rychle může změnit v druhé.

Není lásky bez nenávisti

Láska a nenávist jsou dvě strany jedné mince. Jedno nemůže být bez druhého. Kdo někoho či něco opravdu miluje, bude pravděpodobně nenávidět každého, kdo objektu jeho lásky úmyslně ubližuje, nebo jej zničí.

Když si ve zprávách přečteme, že někdo někde spáchal vraždu, nezhroutíme se z toho. Oběť je pro nás úplně cizí.

Pokud by ale oběť byla například z okruhu vzdálených příbuzných, či přátel, bude šok a následný odpor k vrahovi mnohonásobně silnější. A pokud by obětí vraždy byl člověk, ke kterému cítíme lásku, byla by nenávist k vrahovi absolutní.

Čím silnější vztah k oběti, tím silnější nenávist k tomu, kdo zmařil její život.

Stejný princip platí i ve vztazích mezi člověkem a jeho domovem, krajinou a zemí, ve které žije a k níž cítí pouto.

Lidé, kteří mají rádi svou rodnou zemi, národ a naši kulturu dnes musí sledovat, jak miliony imigrantů mění tvář celé Evropy k horšímu, jak k nám přináší kriminalitu a teror, který by tu bez nich nebyl, jak je Evropa ničena a zamořována. Oprávněná nenávist je jen logickým a přirozeným důsledkem.

Náš odpor nepramení z ničeho jiného, než právě z lásky k rodné zemi, k národu a tradičnímu kulturnímu klimatu, který tu budovaly celé generace před námi.

Máme milovat i zlo ?

Na demonstracích za přijímání uprchlíků často pobíhají nejrůznější pravdo-lásko-fanatici a podivní levičácký "křesťané" hlásající totální lásku, bezbřehou toleranci, růžový svět a absolutní odmítnutí nenávisti. Takových je vhodné se zeptat : Je špatná také nenávist ke zlu ? Máme milovat i ďábla ?

Vše je naopak

V dnešní převrácené době je realita často opačná, než se zdá být. Ti, co se nejhlasitěji ohání pravdo-láskou a humanismem, to bývají často lidé, v jejichž nitru je hluboce zakořeněná zášť. Jejich duše je plná skryté nenávisti, té nejhorší formy nenávisti - k vlastnímu národu a jeho tradičním hodnotám. A jejich proklamovaná láska a humanismus, to je pouhá maska, kterou se snaží nenávist zakrýt.

Nelze si nevšimnout, jak různé aktivistické skupiny a jednotlivci, kteří volají po toleranci, lásce, pacifismu a porozumění, dokáží nenávistně a agresivně útočit na jejich odpůrce a prosazovat vyloženě totalitní praktiky a zákony.

Neomarxisté, kteří náš národ a vlast z hloubi duše nenávidí, ti se mohou prohlašovat za láskyplné humanisty, vítat imigranty a oslavovat imigrační invazi. Jim dělá dobře, když budou bílé evropské národy a jejich kultura rozvráceny a když se postupně rozplynou v multikulturní záplavě barevných ras, odlišných kultur a orientálních náboženství. To je cílem jejich ideologie - neomarxismu.

Naopak lidé, kteří jsou dnes osočováni z nenávisti a netolerance, to jsou většinou lidé v jejichž nitru je láska ke svému národu, ke své zemi a kulturním kořenům. A proto, že všechny tyto hodnoty, ke kterým cítí pouto, jsou v dnešní době systematicky ničeny, tak to logicky u nich vyvolá radikální tendence a oprávněný odpor.

Kdo miluje svou zemi, musí nenávidět všechny, kteří ji nenávratně ničí.

Závěr

Pseudo-humanisté, co neustále melou o lásce a toleranci, to jsou lidé, kteří milují a tolerují zlo. Naopak všichni dobří lidé se nebojí zlo nenávidět. Nenávist ke zlu není hřích, je to ctnost.

Plíživá genocida bílých evropských národů, imigrační invaze a neomarxistická rakovina, která je toho všeho příčinou - to vše dohromady představuje zlo, které by každý slušný člověk měl otevřeně nenávidět a všemi prostředky by měl přispět k jeho porážce a vyhubení.