Na seznam článků     Na hlavní stránku  

Pravým viníkem je multikulturalismus

WM [24.07.2011]


Pár desítek hodin po masakru na ostrově Utoya jsme zveřejnili radikální článek, který přitáhl mediální pozornost a pobouřil řadu lidí. Článek od více autorů vznikal v době krátce po útocích, kdy případ byl opředen řadou mýtů a nejasností, včetně nejasného počtu obětí. Radikální výroky odvoláváme, ale jeho čin si zaslouží hlubší analýzu a pochopení souvislostí.
 

Smrt většiny obětí je tragédií a pozůstalí si zaslouží soucit. Ale neplatí to o všech. Jak jsme uvedli v předchozím článku, mezi obětmi bylo i několik "potenciálních pachatelů kulturní genocidy"- mladých uvědomělých multikulturních neo-marxistů, kteří měli před sebou slibnou stranickou kariéru, ve které by nepochybně pokračovali v prosazování svých ideálů do praxe a v přeměně norských měst na islámskou Afriku.
 

Na multikulturně levičáckých webech se objevil rozhovor se známým neo-marxistou Lukášem Krausem, který žije v Norsku. Kraus říká o Utoya kempu :"Bylo to předvolební setkání, jelikož Norsko čekají komunální volby." Tedy žádný dětský letní tábor, ale kemp, kde se organizovala politická akce. Kraus dále píše : "My sociální demokraté v Norsku děláme velmi dobrou multikulturní politiku, proto jsme středem takových útoků." Ano, velmi dobrá multikulturní politika díky které je v Norsku přes půl milionu imigrantů, většinou rasově a kulturně nekompatibilních.

V roli viníka této tragédie spatřujeme dlouhodobě vládnoucí neomarxisty, kteří spolu se stovkami tisíc imigrantů vnesli do země nejednotu, kriminalitu a nenávist. Typickým příkladem je Thomas Hylland Eriksen, profesor sociálních věd na Universitě v Oslo. Tento multikulturní marxista je v norských médiích propagován jako celebrita a dostává milionové dotace od vlády na studie o budování multikulturalismu.
 

Eriksen tvrdí například, že problémem jsou někteří bílí Norové, kteří nejsou integrovaní a je třeba je integrovat do společnosti imigrantů. Eriksen podle svých slov také pracuje na otázce "dekonstrukce (rozložení, rozebrání) většinové společnosti tak důkladně, aby už nikdy nemohla být znovu nazývána většinou." Jinými slovy - kulturní genocida bílé většinové společnosti.
 

Patologická xenofilie a sebenenávist multikulturně-levičácké části společnosti je tak silná, že mnoho osob v Norsku veřejně projevovalo uspokojení nad tím, že pachatelem nebyl muslimský imigrant, jak se předpokládalo v prvních hodinách po útoku, ale etnický Nor. Jsou šťastní z toho, že tím zlým a nenáviděným bude světlovlasý běloch, zatímco barevní imigranti z Afriky a Asie budou v roli obětí a spojenců.
 

Není pochyb, že běžní Norové, nezasažení podobným multikulturním fanatizmem, přestávají svou zemi poznávat. V mnoha městských čtvrtích to vypadá jako v severní Africe. Na jedné straně politika multikulturalismu, ochrana menšin, oslavování otevřenosti, "diverzity" a masové imigrace. Na druhé straně rapidní růst kriminality, expanze islámu, vznik imigrantských ghett, extrémní politická korektnost a antirasistický teror všech bílých Norů, kteří se tomu brání. To je to, co stvořilo Breivika.